Obecně 
   Z historie
Panovníci
LEOPOLD  II.
(* 5. 5. 1747, + 1. 3. 1792 Vídeň) - český a uherský král
Leopold byl synem Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského a mladším bratrem Josefa II. Po otcově smrti (1765) se stal vévodou toskánským a po Josefově smrti 20. února 1790 se ujal vlády v habsburské monarchii.
Leopold měl stejné osvícenské názory na společnost, úlohu státu a panovníka jako Josef II. Nedosahoval velikosti a rozhodnosti svého bratra, měl však některé, pro politika velmi potřebné vlastnosti, které Josefovi chyběly. Dovedl střízlivě oceňovat situaci, rozhodoval vždy po zralé úvaze, byl opatrný a schopný pružně reagovat. Osvojil si i umění přetvářky a diplomatického pokrytectví. Všechny tyto vlastnosti osvědčil již v době pětadvacetileté vlády v Toskánsku, kde vcelku hladce prosadil osvícenské reformy. Plně je pak uplatnil po převzetí moci v monarchii, když musel překonávat velké těžkosti, které se nakupily v posledních letech Josefovy vlády.
Leopold zrušil berní a urbariální reformu, která vyvolala rozhořčený odpor šlechty, a vyzval stavy, aby formulovaly své požadavky a stížnosti. Ústupky katolické církvi učinil tím, že zrušil Josefem vytvořené generální semináře pro výchovu kněží a obnovil i některé kláštery. Obratným jednáním se stavy v jednotlivých zemích se mu podařilo potlačit odpor opozičních sil a uklidnit poměry v říši, při zachování hlavních reforem předcházejícího období. K vnitřnímu upevnění monarchie přispělo i jeho ukončení války s Tureckem v srpnu 1791.
Doba vlády Leopolda II. je obvykle považována za období éry osvícenského absolutismu v habsburské monarchii. Někteří historikové ji však zařazují spíše na začátek éry režimu Františka I. Složitost situace i krátkost Leopoldovy vlády ztěžují jednoznačné hodnocení.
snahu o omezení pravomoci a úlohy jednotlivých zemí monarchie provázelo odmítání korunovace za českého či uherského krále. Leopold však již v dubnu 1790 delegaci českých stavů korunovaci slíbil. Po okázalém uvítání v Praze pak byl 6. září 1791 korunován za českého krále. Korunovační slavnosti byly spojeny s řadou velkých společenských akcí. Leopold pobyl v Praze měsíc a ukazoval svoji laskavou tvář. Navštívil mj. průmyslovou výstavu v Klementinu uspořádanou na jeho počest a zúčastnil se slavnostního zasedání Královské české společnosti nauk, kde se na něj obrátil s jazykovými požadavky J. Dobrovský. Jeho návštěva posílila naděje a sebevědomí nejen českých stavů, ale i českých vlastenců.

Zdroj: KDO BYL KDO