Obecně | ||||
Z historie | ||||
Panovníci | ||||
LADISLAV POHROBEK | ||||
(* 12. 2. 1440, + 23. 11. 1457 Praha) - český a uherský král z dynastie Habsburků | ||||
Syn Albrechta II. a Alžběty Lucemburské, který se
narodil po smrti svého otce (+ 27. října 1439 - odtud přízvisko
Pohrobek), se stal už roku 1452 uherským králem a 28. 10. 1453 byl
zvolen za českého krále. V době jeho nezletilosti vykonával správu
země v Čechách Jiří z Poděbrad, zvolený za zemského správce na sněmu
v roce 1452, v Uhrách Jan Hunyady. Ladislav se zdržoval téměř výhradně
mimo Čechy, ke kterým jako ke "kacířské zemi" nikdy nepřilnul,
a tak faktické řízení země nadále zůstávalo v Jiříkových rukách.
Ten provedl řadu opatření směřujících k upevnění královské moci
i korunního majetku. Neopomněl ale ani rozšiřovat své statky, a tak
se nejen mocensky, ale i majetkem stal první osobou po králi. Již v té
době rozvíjel Jiří vlastní vladařskou koncepci, která se sice opírala
o kališnická města a nižší šlechtu, ale snažila se i o rovnováhu
mezi skupinami kališnického a katolického panstva a o toleranci obou
vyznání. Jako zkušený a obratný politik si Jiří z Poděbrad získával
také skutečné i možné odpůrce tím, že jim napomáhal k výnosným
místům a předním úřadům. Král Ladislav se na neustálé naléhání českých stavů vrátil do Prahy až v roce 1457, v době přípravy jeho svatby s francouzskou princeznou. Poselstvo žádající francouzského krále Karla VII. o ruku princezny vedl Zdeněk ze Šternberka. S kladnou odpovědí se vrátil do Čech, ale zde jej již čekala zpráva o náhlém úmrtí mladého krále, který zemřel 23. listopadu 1457. Příčina smrti sedmnáctiletého Ladislava Pohrobka zůstala prakticky nevyjasněna dodnes a už současníci upozorňovali, že největší prospěch z ní měl zemský správce a budoucí český král Jiří z Poděbrad. |
||||
Zdroj: KDO BYL KDO |