| Obecně | ||||
| Z historie | ||||
| Panovníci | ||||
| KONRÁD II. (III.) OTA | ||||
| (+ 9. 9. 1191 Řím) - moravský markrabí a český kníže z rodu Přemyslovců | ||||
|
Konrád II. Ota vládl poměrně krátce, ale patřil k význačným
osobnostem doby. Syn Konráda II. Znojemského získal za bojů mezi Přemyslovci
postupně celou Moravu - vedle Znojemska i Brněnsko a Olomoucko. Roku
1182 využil císař Fridrich Barbarossa, k němuž se obrátil o pomoc kníže
Bedřich, vyhnaný z Čech, situaci k novému oslabení českého státu,
když Moravu oddělil jako samostatné území podléhající říši místo
českému knížeti. Šlechtou zvolený český kníže Konrád pak
odstoupil a místo toho přijal Moravu jako říšské léno s titulem
markrabí moravský. Nové boje na sebe nedaly dlouho čekat. Vypukly roku 1184 a v krvavé bitvě u Loděnice (nejkrvavější mezi Čechy a Moravany v celé historii) byl 10. 12. 1185 Konrád poražen mladým Přemyslem (I.) Otakarem. Smír byl uzavřen následujícího roku (tzv. knínskou dohodou) a Morava se fakticky vrátila pod českou svrchovanost. Když po smrti Bedřicha nastoupil roku 1189 Konrád vládu i v Čechách, přijal sice vládu v léno od říše, ale samostatnost Moravy už nebyla zmiňována. Na červnovém sněmu v Praze a později v Sadské prohlásil kníže Čechy a Moravu za jediný stát a vzdal se titulu markrabí. Vydal také Statuta Konráda Oty, první český zákoník, který se však zachoval pouze v pozdějších potvrzeních Přemysla I. Konrád sám zemřel na mor za římské jízdy císaře Jindřicha VI. a v Čechách se rozpoutal nový boj o knížecí stolec. |
||||
|
Zdroj: KDO BYL KDO |
||||