| Obecně | ||||
| Z historie | ||||
| Panovníci | ||||
| BOLESLAV II. | ||||
| (+ 7. 2. 999) - český kníže z rodu Přemyslovců | ||||
|
Boleslav II., "muž nejkřesťanštější, věřící
v obecnou církev, otec sirotků, ochránce vdov, utěšitel zarmoucených...",
jak ho opěvoval Kosmas, nastoupil vládu zřejmě v roce 972 v situaci
politicky velmi příznivé. S Polskem díky dynastickým svazkům, ale i
s říší panovaly přátelské vztahy a na slavném říšském velikonočním
sněmu v Quedlinburku sklidil kníže plody otcovy politiky - bylo zřízeno
pražské biskupství. Boleslav sám nebyl schopen pochopit rozhodující momenty středoevropské politiky. Dávné vztahy k Bavorsku ho vedly k podpoře Jindřicha II. Bavorského proti císaři ve sporu o dědictví švábské. Zkomplikovaly se i vnitřní poměry po smrti prvního biskupa Dětmara, když se jeho nástupcem stal Vojtěch, zastánce reformních snah clunyjských, muž evropského rozhledu a člen mocného rodu Slavníkovců, ovládajícího severovýchodní Čechy. Po smrti Slavníka se dostal do čela rodu ambiciózní Vojtěchův bratr Soběslav. Po roztržce s knížetem musel biskup dvakrát opustit zemi a problémy se Slavníkovci se Boleslav II. rozhodl vyřešit jednou provždy. Stalo se tak roku 995. Tehdy Boleslav využil toho, že slavníkovská družina v čele se Soběslavem byla za hranicemi, jeho vojsko dobylo Libici nad Cidlinou a zbylé Slavníkovce 28. září, v den sv. Václava, vyvraždilo. Sjednocení Čech tím bylo definitivně dovršeno, ale rychle se blížícímu úpadku Boleslav stejně nezabránil. Po smrti přemyslovské princezny Doubravky, manželky prvního Piastovce Měška, se zkalily vztahy s Polskem a nedlouho po smrti Boleslava II. český stát upadl tak, že se polský panovník Boleslav Chrabrý zmocnil nejen Krakovska a Moravy, ale načas dokonce i samotných Čech. |
||||
|
Zdroj: KDO BYL KDO |
||||