| Ze světa - Amerika | |||||||||
| Mayové - Matematika | |||||||||
| Vše začíná jednoduše, protože početní systém Mayů je rovněž jednoduchý: pro jedničku používali tečku, pro dvojku dvě tečky a tak dál. Pětku představovala vodorovná čárka, šestka byla složená z jedné tečky a čárky, pro sedmičku až devítku použili dvě,tři a čtyři tečky nad čárkou. Desítka byly dvě čárky nad sebou. Až do patnáctky - zastoupené třemi vodorovnými čárkami - přišly ke slovu opět tečky, které se také používaly až do devatenáctky. Nula vypadala jako hlemýžď. | |||||||||
|
|
|||||||||
| Zatímco my počítáme v desítkové soustavě odvozené z našich deseti prstů, Mayové operovali s dvacítkovou soustavou, vigesimálním systémem (lat. vigesimus, dvacítka). A zde narazíme na první potíž: dosadíme-li za jedničku nulu dostaneme desítku, se dvěma nulami pak 100 a tak to jde dál. | |||||||||
| Nula
za mayskou jedničkou netvoří 10! Pro
mayské matematiky znamenala „1” s jednou „0” přesně
to,co tam stálo: „1” a „0”, neboli jedna a nic. Naše čísla jsou řazena zprava doleva, každé další číselné místo představuje vyšší desítkový řád. 4327 znamená sedm jedniček, dvě desítky, tři stovky, čtyři tisíce. A už se objevuje další potíž: Mayové psali čísla v kolmých sloupcích zdola nahoru. S každou řádkou pak stoupal dvacítkový řád. Vypadalo to asi takto: |
|||||||||
|
64
000 000 |
|||||||||
| Nasazeno příliš vysoko? Naopak, protože byla zaznamenána čísla o velikosti 1 280 000 000 !!! | |||||||||
| 19 se psalo takto: tři vodorovné čárky (15) a nad nimi 4 tečky (celkem 19), ale jak je to s dvacítkou? Ve spodní řádce (v místě pro jedničky) napsali Mayové nulu, která znamenala, že je zde „nula jedniček”. V nejbližší vyšší řádce pak stála jednička (jedna tečka) označující počet dvacítek. Pro číslici 40 by v dolní řádce byla nula a v řádce nad ní pak dvě tečky jako dvě dvacítky. | |||||||||
|
|||||||||
| Tento způsob zápisu je jednodušší, než vše, co zplodil Starý kontinent. Ani Římané, ani Řekové NEZNALI hodnotu „0”. Římané psali číslice jako písmena. Místo 1 848 by zde stálo MDCCCXLVIII. Takové řádky písmen se nedají ani napsat pod sebe a pak sečíst, ani dělit nebo násobit. Pro takové operace chyběla - ve svém významu geniální - nula, která má svou nezastupitelnou úlohu jak v desítkové, tak ve dvacítkové soustavě. Evropané převzali nulu někdy v roce 700 po Kristu od Arabů, kteří za ni děkovali Indům. A ti se prý naučili umění počítat od svých „bohů”. | |||||||||
| Zdroj: http://www.janika.fbi.cz/ | |||||||||
