Sídla |
|
|
|
|
|
Kouřim |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Současná Kouřim se nachází ve
středních Čechách, okres Kolín a v současné době má 1836
obyvatel.
|
|
|
|
|
|
Popis: |
|
|
|
|
Kostel sv. Štěpána
Stavba kostela byla zahájena v padesátých letech 13. století současně
s budováním města. Stavbu kostela vedla královská dvorská huť,
ovlivněná architektonickou tvorbou cisterciáckého řádu. Kostel je
považován za jednu z nejvýznamnějších památek raně gotického
evropského stavitelství. Středověký význam kostela dokazuje skutečnost,
že byl Duchovním centrem rozsáhlého arcidiakonátu (dnešní okresy
Kutná Hora, Kolín, Pelhřimov, Benešov, Havlíčkův Brod) a byl v něm
uložen soubor vzácných ostatků. Chrám představuje trojlodní
baziliku. Pod presbytářem je krypta sv. Kateřiny osmibokého půdorysu,
sklenutá hvězdicovitě do jediného pilíře. Nyní jsou zde odkrývány
nástěnné malby. Celkové pojetí i architektonické články slučují
prvky pozdně románské i raně gotické. Asi v letech 1370 - 80 byla přistavěna
pětiboká uzavřená jižní kaple, pod níž se v suterénu nachází
kostnice. V roce 1659 shořela jedna věž a střecha, roku 1670 vyhořely
obě věže a spojovací galerie se zřítila. Věže byly při opravě o
patro sníženy. Na hřbitově východně pod kostelem se pochovávalo do
konce 16. století. Hřbitov byl zrušen v roce 1836.
Raně gotický kostel byl postaven ve druhé polovině
13. století. V jeho architektuře, zvláště v presbytáři se setkáváme
s ohlasy francouzské klasické gotiky. Trojlodní stavba má nad východními
konci bočních lodí dvě věže, každá loď je zakončena vlastním chórem
o pěti stranách osmiúhelníka. Průčelí kostela zdobí lomený portál,
veliké okno s kružbou a lomené arkády ve štítě.
je zaklenuto křížovou klenbou, boční presbytáře mají lupeny
ozdobené svorníky. Hlavní chór je zaklenut dvěma poli křížové
klenby a paprskovou klenbou v závěru. Svorník paprskové klenby je rovněž
ozdoben lupeny. V presbytáři je po každé straně vyhloubeno vždy devět
sedilií, oddělených od sebe sloupky s vegetabilními motivy. Sloupky
jsou spojeny jetelovými oblouky. V západní části kostela se nachází
kruchta.
Pod presbytářem se nachází krypta, do které se vchází z bočních
chórů úzkými schody. Půdorys tvoře pravidelný osmiúhelník,
zaklenutý osmipaprskovou hvězdou. Žebra klenby se protínají v lupeny
zdobených svornících a sbíhají na střední pilíř, který tvoří
jednotlivé přípory klenby s kalichovitými hlavicemi s listovou výzdobou. |
|
|
Zvonice
Původně pozdně gotická z roku 1525, přestavěná renesančně roku
1570 italským mistrem Filipem se zachovaním bedněného patra. Roku 1670
vyhořela a byla obnovena. Poškozená tvrdou novogotickou úpravou J.
Mockera po roce 1876. Raritou jsou zvony obrácené srdcem vzhůru, které
jsou pouze zde a v Rovensku. |
|
|
Muzeum
Uprostřed náměstí postavena budova radnice v polovině 14. století, původně
gotická budova v roce 1567 byla zničena požárem. Brzy poté byla
opravena v renesančním slohu. Po vážném poškození během třicetileté
války byla roku 1782 radikálně přestavěna v pozdně barokním slohu.
V roce 1850 - 1853 zde sídlil okresní soud, v roce 1964 byla podstatná
část budovy upravena pro Muzeum Kouřimska. |
|
|
Pražská brána
Postavena v 70. letech 13. století - je jedinou dodnes existující bránou
ve městě. Je považována za nejlépe zachovalou raně gotickou bránu.
Po požáru byla o patro snížená, bez předbrání, šnekovitého
schodiště a arkýřů. |
|
|
Kostel Nejsvětější
Trojice
Goticko-renesanční stavba z roku 1591, utrpěla vydrancováním švédskými
vojsky v roce 1639, kdy bylo poškozeno původní renesanční zařízení.
Nový mobiliář byl zhotoven ve druhé polovině 17. Století. Při opravě
v roce 1903 došlo k odstranění hvězdicovité klenby presbitáře a výměně
kostelního krovu. Uvnitř se dodnes zachoval jen raně barokní hlavní
oltář ze 60. let 17. století s obrazem sv. trojice. |
|
|
Městské opevnění
Budované od poloviny 13. století do začátku 16. století, patří k
nejlépe zachovalým středověkým městským fortifikacím v českých
zemích. Od 17. století není městské opevnění udržováno. Historické
jádro města obklopuje v délce asi 1250 m. Mohutné městské hradby se
skládaly ze dvou pásů zdí, které byly od sebe odděleny 14 m širokým
parkánem. Vnitřní hradební pás byl zpevněn několika hranolovými věžemi.
Vnější pás měl mohutné půlválcové a hranolové bašty, které měly
původně obranné hrázděné polopatro s vysokou střechou. V prostoru městského
parku se zachoval vnější hradební pás s polozřícenou hradební věžicí.
Součást opevnění tvořily čtyři městské brány - Pražská, Kolínská,
Malotická a Olešecká. Dochovala se pouze brána Pražská ostatní,
byly po nerozumném rozhodnutí tehdejších radních zbourány. V roce
1995 bylo oceněno jako národní kulturní památka. |
|
|
Kaple P. Marie
Pomocné
Postavena roku 1727 opatem sedleckého kláštera Otou Hradeckým na památku
5 mnichů cisterciáků, upálených roku 1421 na tomto místě husity.
Neobyčejná hodnotná stavba je dílem nejproslulejšího architekta středověkého
baroka J.B. Santiniho. Má pětiboký půdorys. |
|
|
|
|
|
|
Historie: |
|
|
|
|
Východně od města
na návrší (osídlené již od sklonku 5. tisíciletí př. n.l.) byly při
vykopávkách nalezeny zbytky valů rozlehlého hradiště, nazývaného
"Stará Kouřim".
Rozsáhlý pahorek „Stará Kouřim“ je ze tří stran obtékán říčkou
Kouřimkou, která při zahlubování svého koryta vytvořila strmé
svahy, chránící přístup k jeho temenu. Jen severovýchodním směrem
přechází návrší povolněji do labské nížiny. Na nejvyšším bodu
v nadmořské výšce 295 m dnes stojí barokní kaplička. Uprostřed východní
části pahorku vyvěrá v úzkém přirozeném sedle pramen, vytvářející
jezírko „Libuši“ na severozápadním svahu vyčnívá rulová
skalka, zvaná „Lechův kámen“.
Pro svoji výhodnou chráněnou polohu, přítomnost pramen i vodních toků
a úrodné půdy v blízkém okolí hrálo návrší důležitou roli v životě
předchozích obyvatel naší země již od sklonku 5. tisíciletí př. n.
l. Po neopevněné osadě z konce mladší doby kamenné bylo později na
nejjižnějším cípu pahorku zbudováno mocně opevněné sídliště
kultury řivnáčské. Prostor návrší si zvolil také id se šňůrovou
keramikou, lid starolužický, pozdně knovízský, keltský i slovanský.
Patrně od 1. pol. 9. stol. se "Stará Kouřim" stala sídlem
kmene Zličanů, na záp. a jihu chráněné tokem Kouřimky, bylo proti
sev. a vých. opevněno třemi pásy valů, zpevněných palisádami (vnější
val, pův. s dvojitou branou, vnitřními dubovými komorami a kamen. předprsní,
byl chráněn mohutným příkopem, na nejvyšším místě hradiště
nalezeny základy ohromné halové stavby, u Libušina jezírka knížecí
pohřebiště s bohatými šperky), zaniklo v 1. třetině 10. stol. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Význam: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poznámky: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fotogalerie: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|