Sídla |
|
|
|
|
|
Sušice |
|
|
540 m.n.m. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Popis: |
|
|
|
|
Arciděkanský kostel sv. Václava
byl postaven v polovině 14. století a do něho byla jako sakristie
zapojena starší kaple ze 13. století. Roku 1707 se při velkém požáru
města zřítila věž a část lodní klenby. Nová přestavba z let 1884
- 1885 je dílem A. Perrina a dodala chrámu pseudogotické prvky. |
|
|
Hřbitovní kostel P. Marie
pochází také ze 14. století. V 15. století byla k němu přistavěna
tzv. Kabátovská kaple, zachovaná v neporušeném gotickém slohu, i s
hvězdovou klenbou. Po požáru r. 1581 byl kostel přestavěn a byla mu přidána
věž. |
|
|
Kostel sv. Felixe a kapucínský
klášter byl založen r. 1654 pro posílení věřících a potlačení
protestantství. Původně byly budovy jednoduché, bez výzdoby, jak to
vyžadovaly stanovy řádu. V 18. století byla přistavena Kaple sv. Kalvárie. |
|
|
Voprchovský dům (muzeum) ,
dřívější děkanství na náměstí je zachovalý gotický dům se
zachovalým původním zdivem, portálem a štíty zadního traktu. Kolem
roku 1600 získala budova malebný renesanční štít. Dnes je sídlem
Muzea Šumavy s bohatými sbírkami k dějinám horního Pootaví,
historii města a sušického sirkařství. |
|
|
Radnice byla přestavěna po
požáru roku 1707, další přestavby proběhly v letech 1850 a1898. Pozůstatkem
původní radnice je renesanční portál v přízemí. V průjezdu je umístěna
mramorová deska na památku postavení hradeb roku 1322, přenesená z Klášterní
brány |
|
|
Židovský hřbitov se nachází
mezi okružní komunikací a hradební zdí. Původně byl hřbitov zřízen
pod městským opevněním r. 1626. Nyní je významnou kulturní památkou. |
|
|
Opevnění města bylo
vybudováno r. 1322 a obepínalo v oválu město. Přirozenou součástí
opevnění byla řeka Otava, říčka Roušarka, bažinatý terén na jihu
a vodní příkop. Do dnešní doby se z hradeb zachovaly pouze malé
zbytky (např. u autobusového stanoviště na nábřeží) a zbytky Klášterní
brány u mostu přes Otavu. |
|
|
Svatobor je zalesněný vrch
nad Sušicí, 845 m n. m. Na vrcholu stávala již od roku 1890 rozhledna
a útulna Klubu českých turistů. V roce 1934 byla stará rozhledna zbořena
a postavena nová chata s rozhlednou. Rozhledna je vysoká 26 metrů,
dostaneme se sem po červené turistické značce asi po hodině chůze ze
sušického náměstí. |
|
|
Poutní kaple Anděla Strážce
na kopci Stráž je z let 1682 - 1683. Prostranství kolem ní bylo
ohrazeno ambity a pak i kaplemi v nárožích. Je otevřena každoročně
o sušické pouti první neděli v září. Na vrchu v nadmořské výšce
551 m n.m. bylo původně strážní a pozorovací stanoviště,
sledující bezpečnost osady rýžovníků stříbra. |
|
|
|
|
|
|
Historie: |
|
|
|
|
Území města Sušice bylo dle
archeologických nálezů osídleno již ve starší době kamenné. Další
archeologické nálezy se datují do pozdní doby bronzové, z tohoto
období pochází bronzový hrot kopí nalezený na sušickém náměstí.
Z doby laténské pocházejí nálezy keltských zlatých mincí a z 11.
století je slovanské kostrové pohřebiště, objevené při úpatí
Svatoboru. Město Sušice bylo původně pravěkou rýžovnickou osadou
při obchodní cestě do Bavor. Její jméno značí suché místo uprostřed
vodních toků Otavy a Roušarky. Osada byla založena patrně kolem roku
790, 1. písemné zmínky pocházejí až z roku 1233. Ve 12. století patřilo
celé Sušicko bavorským hrabatům z Bogen. Český panovník Přemysl
Otakar II. pravděpodobně již kolem roku 1257 vojensky obsadil celé Sušicko
a někdy po roce 1260 začal budovat královské město, které se mu mělo
stát oporou v tomto kraji. Toto období vývoje města bylo dovršeno
vybudováním důkladného opevnění s dvojitým pásem hradeb a 3
branami za Jana Lucemburského. Zdrojem bohatství sušických měšťanů
byla zlatá rýžoviště a obchod s Bavorskem, který byl umožněn výhodnou
polohou Sušice na obchodní Zlaté stezce, po níž se dovážela zejména
sůl. V husitství stála Sušice na straně táborského městského
bratrstva. Velký hospodářský růst města nastal v 16. století, kdy
Sušičtí obchodovali se sousedním Bavorskem se solí, obilím a sladem.
Došlo k nákladným přestavbám domů a na sklonku století byla
postavena uprostřed náměstí i nová renesanční radnice. Její
renesanční vzhled byl však zničen požárem v roce 1707. Z tohoto
období pochází také budova nynějšího muzea s mohutným atikovým štítem. V
17. a 18. století město hodně trpělo válkami, požáry a
protireformací, jíž měl napomáhat kapucínský klášter ve městě a
poutní kaple na vrchu Stráži nad městem. V 19. století nastává
doba nového rozkvětu. V roce 1839 zde Vojtěch Scheinost zavedl výrobu
fosforových zápalek a právě tato výroba proslavila Sušici po celém
světě. Dále se zde rozvinul kožedělný průmysl a koncem 19. století
těžba a zpracování vápence. Jestliže na počátku 19. století mělo
město přes 3 tisíce obyvatel, na počátku 20 století zde žilo 6,5
tisíce obyvatel. |
|
|
|
|
|
|
Význam: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Poznámky: |
|
|
|
|
Barokní
kaple Anděla strážce Podle pověsti se zde malému chlapci při
hře ovinul kolem nohy jedovatý had. Chlapec ve velkém strachu a úzkosti
spatřil anděla, který se k němu sklonil a ochránil před nebezpečím. |
|
|
Hrádek u Sušice Při
stavbě nové okresní silnice v roce 1937 z Tedražic do Hrádku u Sušice
narazili dělníci na místo, kde to silně dunělo. Poté jen v hliněném
terénu našli chodbu 24 m dlouhou a 1,5 m vysokou. Směr chodby ukazoval
do tedražického dvora, bývalé tvrze. Také z ní se táhne chodba asi
20 kroků dlouhá, zakončená závalem. Sloužila zřejmě jako záchranná.
Tvrz patřila Marholtům z Tedražic, Perglasům, rytířům Stokovským
aj. Ačkoli byla chodba v hlíně, všechny překvapila dokonalostí, se
kterou byla zhotovena. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Fotogalerie: |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|