|
Z původně snad šedesáti mohyl
byla v letech 1933 a 1937 prozkoumána Jiřím Neustupným a Bedřichem
Svobodou skupina 22 násypů. Mohyly ukrývaly v převážné většině
žárové pohřby, několikrát byly zachyceny i stopy velkých ohňů a
jamky vyplněné spáleným dřívím. Do jedné z mohyl s kamenným
"věncem" a se žárovým pohřbem bylo uloženo i nespálené tělo
muže, a to hlavou k východu a nohama k západu. S koželským mohylníkem
se toto pohřebiště shodovalo i tím, že bylo vybudováno v těsné blízkosti
keltského sídliště. Z nálezů lze uvést okované vědérko, několik
drobných železných předmětů (zčásti ovšem asi keltských) a větší
množství zlomků nádob. Šlo o jedno z mála pohřebišť zachovaných
mimo lesní porosty - již před výzkumem bylo dost poničené a dnes už
po něm není v terénu ani stopy. |
|