Šiviti - kaligrafický obraz složený z hebrejských textů, který slouží k očištění a soustředění myšlenek před modlitbou a při ní. Obsah šiviti i tradice jeho zhotovování vykrystalizovaly patrně na konci 17. století z učení židovské mystiky, které se prostřednictvím kabalistických rituálů a spisů šířilo do každodenního života věřících. Tvůrci šiviti byli nejčastěji profesionální židovští písaři. V aškenázských synaogogách najdeme šiviti vedle svatostánku na pultu kantora, který vede modlitbu.
Dvěma základními prvky šiviti jsou verš Žalmu 16, 8 a menora s Žalmem 67 vepsaným v ramenech svícnu. Verš žalmu, „Hospodina stále před sebe si stavím (hebr. šiviti)“ nabádá člověka, aby pamatoval na všudypřítomnost Boží, a zároveň slouží jako pomůcka k vizualizaci písmen Tetragramu. Tomuto čtyřpísmennému jménu, původnímu a nejsvětějšímu z Božích jmen, je připisována zázračná magická moc. Ochrannou mocí je nadáno také spojení menory s Žalmem 67 a další citované texty: šiviti tedy slouží také jako amulet, který chrání toho, kdo na něj hledí, i synagogu a celé shromáždění. Čtením žalmu zapsaného v podobě menory věřící symbolicky zapaluje chrámovou menoru, duchovně se vztahuje k Chrámu, a předjímá tak jeho obnovu a vykoupení. Světlo menory pak symbolizuje světlo Božích přikázání a v mystickém chápání i Boha samotného. Celý kaligrafický obraz se tak stává symbolem Boha.
Vedle těchto konstantních prvků bývají šiviti obohacena o další texty, které jejich smysl dále objasňují nebo rozvíjejí. V záhlaví tohoto šiviti čteme hebrejský verš: „Modlitba bez intence je jako tělo bez duše.“ Pod ním stojí citát: „Věz, před kým stojíš: před Králem králů, Svatým, budiž veleben“ – tento známý text je zde pouze naznačen zlatými iniciálami prvních pěti slov. V rámečku panelu běží slova mementa mori, citovaná z knihy Sefer ha-chajim Šimona Frankfurtera: „Člověk se bojí, že peníze ztratí, a nebojí se, že jeho dny kvapí. Peníze nepomohou a dny se nenavrátí (...)“
Spodní textový panel obsahuje kromě Tetragramu další svatá jména, odvozená z veršů Bible a modliteb, a incipity modlitebních textů zařazených do kabalistického rituálu. Po stranách menory čteme, svisle postavená, dvě zkratková slova, samut a atlas, připomínající názvy vzácných textilií, sametu a atlasu. Jsou složena z iniciál biblických veršů představujících „roucha duše“ věřícího (jak jsou na některých tabulkách šiviti označována), samut: „Odstup od zla, konej dobro“ (Ž 34, 15) a atlas: „Jak je Bůh dobrý k Izraeli“ (Ž 73, 1). Celou kompozici rámuje ornamentální bordura s mikrografickými texty vybraných žalmů, zařazených do židovské liturgie pro jednotlivé dny v týdnu.
Vystavené šiviti Chajima Wolfa Teltsche je zároveň pozvánkou na výstavu židovského umění na pergamenu a papíru s názvem „Kdo hledí na tento obraz, nezhřeší“, která je otevřena v Galerii Roberta Gutmanna do 28. 8. 2005.