|
Přehazování měsíců, změny jejich
délky i názvů, to všechno se dělo, s výjimkou Sósigenovy úpravy,
hlavně z politických nebo církevních důvodů. Proto nejsou ani týdny,
ani měsíce, ani začátek roku odvozeny z astronomických jevů, ale
vznikly náhodně, bez zřetele na skutečné potřeby. Co všechno vyčítáme
našemu kalendáři?
Nevýhody gragoriánského (řehořského)
kalendáře
- Měsíce mají čtyři různé délky:
28, 29, 30 nebo 31 dnů.
- Každý Nový rok se posunuje o
jeden den v týdnu (v přestupných letech o dva dny), takže žádné
datum nepřipadne ve dvou po sobě následujícich letech na stejný
den týdne. Vyplývá to z toho, že rok obsahuje 52 plných týdnů,
to je 364 dnů a jeden den. Takže
- rok, měsíc nebo čtvrtletí mohou
začínat kterýmkoli ze sedmi dnů týdne.
- Čtyři čtvrtletí nejsou vlastně
skutečnými čtvrtinami roku. Mají 90, 91, 92 a 92 dnů v obyčejném
roce a 91, 91, 92 a 92 dnů v přestupném roce. Ani pololetí
nejsou stejnými polovinami roku - v obyčejných letech mají 181 a
184 dnů a v přestupných letech 182 a 184 dnů.
- Protože může měsíc začít
kterýmkoli dnem týdne a máme čtyři délky měsíců, existuje
28 různých druhů měsíců, posuzujeme-li je podle toho, kterým
dnem týdne začínají a kterým dnem pak končí. Proto
- neexistuje shoda mezi daty a dny od
týdne k týdnu, od měsíce k měsíci nebo rok od roku. Zjíštění,
jaký den týdne připadne na to které datum, vyžaduje složitých
propočtů.
- Ve všech měsících se každý
den týdne vyskytuje nejméně čtyřikrát, ale v měsících o 29
dnech se opakuje jeden den týdne pětkrát, v měsících o 30
dnech dva dny a v měsících o 31 dnech se pětkrát opakují již
tři dny týdne. Přitom se v každém měsíci jedná o jiné dny.
- Počet pracovních dnů je právě
v důsledku předcházející nepravidelnosti v jednotlivých měsících
různý - od 24 do 27 dnů při šestidenním pracovním týdnu, od
20 do 23 dnů při pětidenním pracovním týdnu.
V zájmu spravedlnosti je nutné přiznat,
že starověkým Římanům podobné nepravidelnosti nevadily, zvláště
když harmonii pracovních dnů rušilo mnoho církevních i státních
svátků. Rozdílné délky měsíců a čtvrtletí začaly vadit až
po průmyslové revoluci, která se složitou výrobou zavedla i složité
účtování, plánování a čtvrtletní výkazy.
|
|