Obecně 
 Historie a popis kalendářů
 Mayové
 
Dlouho evropští a asijští historikové věřili, že první staré a vzdělané civilizace vznikly na jejich území a ostatní části zemské pevniny už od nich pouze čerpaly. Teprve v 18. století objevili archeologové mayské město Palenque, zarostlé v džungli a ztracené pro lidstvo tak dokonale, že o něm nevěděli ani Indiáni bydlící v blízkých vesnicích. V něm bylo objeveno nejstarší nalezené datum vytesané mayským písmem do kamene, a to 13.0.0.0.0.4. Ahau 8. Cumhu, což odpovídá 10. březnu roku 3374 před naším letopočtem. Je ovšem pravda, že ono datum mohlo být vytesáno náhodně a nemusí se vztahovat k žádné historické události.

Mayská početní soustava
Číslování dnů v kalendáři nezačínalo jedničkou, ale nulou, posledním, dvacátým dnem měsíce tedy byl den devatenáctý; dny doplňkového měsíce se označovaly od 0 do 4. Z toho vyplývá, že jako první nevynalezli nulu Arabové nebo Indové, ale Mayové; ti ji používali již o mnoho století dříve. Další zvláštností mayské matematiky byla dvacítková početní soustava. Místo deseti základních čísel, tj. čísel počínajících nulou a končících devítkou, ze kterých se v desítkové soustavě sestavují veškeré číselné jednotky, používali soustavu, kde bylo základních čísel dvacet, počínaje nulou a konče devatenáctkou. Takže číslo šestnáct u nich bylo jednociferné, číslo dvacet dvojciferné - skládalo se z jedničky a nuly, číslo 80 pak ze čtyřky a nuly, stejně jako devadesát tři se jednoduše vyjádřilo jako číslo čtyři a třináct. Abychom mohli zapisovat mayská čísla a nemuseli přitom používat jejich číslic složených z teček a čárek, používáme arabské číslice oddělované tečkou, takže zápis 4.0 rovná se 80 a 4.13 značí devadesát tři.
Ačkoli počítání ve dvacítkové soustavě zní pro Středoevropana fantasticky, nikterak nepřekvapuje Francouze, Dány nebo dokonce Basky, žijící na území Španělska, kteří používají v řeči dvacítkové soustavy, i když ji zapisují arabskými číslicemi. Francouzi například říkají quatre-vingts „čtyři dvacítky", což označuje „osmdesát" a místo aby řekli prostě devadesát tři, říkají quatre-vingt-treize - „čtyřikrát dvacet a třináct".

Mayská početní soustava - číslice příklady
číslo 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 20 (1.0) 50 (2.9) 100 (5.0)
symbol 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 29 50
číslo 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 400 (1.0.0) 500 (1.5.0) 2000 (5.0.0)
symbol 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 100 150 500

365-ti denní rok, tzv. "haab"
Mayská civilizace byla jedinou pokročilou civilizací na světě, o které víme, že neznala ani pluh, ani vůz a ani domácí zvířata. Neexistovala u nich žádná střední společenská třída, kasty kněží a šlechty se nikdy nestýkaly s nevědomými venkovany. Jejich rok byl zpočátku dlouhý 360 dní. Protože to však nebylo praktické, zachoval se starý způsob počítání času pro zvláštní účely, kdežto pro všední život byl zaveden kalendář, který lépe vyhovoval změnám ročních období - obvyklý rok o 365 dnech, zvaný haab. Měl osmnáct měsíců po dvaceti dnech a na vyrovnání jeden doplňkový měsíc s pouhými pěti dny, které byly považovány za nešt'astné souhrně označované xma kaba kin.
Mayové kromě roků rozdělených na 18 dvacetidenních měsíců a pětidenní doplňkový měsíc používali také týdnů, ale jejich týden byl stejně dlouhý jako měsíc - dvacet dní, začínal pouze v jiný den, počátky měsíce i týdne byly vůči sobě posunuty. Každý den v týdnu měl své vlastní jméno, zatímco každý den v měsíci měl své vlastní číslo a svůj vlastní název, přičemž číslo dne zůstávalo stejné, kdežto název dne se následkem krátkého doplňkového měsíce měnil.
Názvy jednotlivých dnů v měsíci byly vzaty z událostí v lidském životě od narození až do smrti ve stáří. Název prvního dne například značil pořádek, název desátého dne úspěch, jedenáctého překonání obtíží, třináctého pokročilý věk, osmnáctého válku a smrt, dvacátého slunce. Vypadá to, jako by kalendář vyjadřoval filozofickou koncepci života. Číslo 20, vzniklé z dvacítkového systému počítání odvozeného od počtu prstů na rukou a nohou, mělo také význam „úplný" nebo „dokonalý". Počet dvaceti dnů tedy znázorňoval úplný lidský život.
Mayský kalendář 365 denní...
... a jeho měsíce   ... a jeho dny
př. jméno symboly*   př. jméno výklad symboly*
0. Pop Pop Pop   0. Akbal noc Akbal AkbalAkbal
1. Uo Uo UoUo   1. Kan obilí Kan Kan
2. Zip Zip Zip   2. Chicchan had Chicchan Chicchan
3. Zotz Zotz ZotzZotz   3. Cimi smrt Cimi CimiCimi
4. Tzec Tzec TzecTzec   4. Manik jelen
rukojeť
Manik Manik
5. Xul Xul XulXul   5. Lamat králík Lamat LamatLamat
6. Yaxkin Yaxkin YaxkinYaxkin   6. Muluc déšť Muluc MulucMuluc
7. Mol Mol MolMol   7. Oc pes Oc OcOcOc
8. Chen Chen ChenChen   8. Chuen chuen Chuen Chuen
9. Yax Yax YaxYax   9. Eb koště Eb EbEbEb
10. Zac Zac ZacZac   10. Ben rákos Ben Ben
11. Ceh Ceh CehCeh   11. Ix jaguár Ix IxIx
12. Mac Mac MacMac   12. Men pták / orel
mudrc
Men Men
13. Kankin Kankin KankinKankin   13. Cib sova
kondor
Cib Cib
14. Muan Muan MuanMuan   14. Caban síla
země
Caban CabanCaban
15. Pax Pax Pax   15. Eznab pazourek
nůž
Eznab Eznab
16. Kayab Kayab KayabKayabKayab   16. Cauac bouře
sud
Cauac Cauac
17. Cumhu Cumhu CumhuCumhu   17. Ahau pán Ahau AhauAhauAhau
18. Uayeb ? Uyaeb   AhauAhauAhauAhau
* Symboly uváděnéh v prvních sloupcích
nemusí odpovídat  skutečnosti, neboť
dostupná literatura se v těchto označeních
neshoduje. Omluvte tuto nesrovnalost.
  18. Imix mořský drak
voda / víno
Imix ImixImix
  19. Ik vzduch
život
Ik Ik
Protože je počet dnů v měsíci - 20 - dělitelný počtem dnů doplňkového měsíce Uayeb - 5 - beze zbytku, pak měsíce mohly začínat pouze čtyřmi dny týdne. Tak například, jestliže prvním dnem roku, nulovým dnem Pop byl den týdne Akbal, pak byl Akbal rovněž nulovým dnem všech následujících měsíců, nevyjímaje poslední pětidenní měsíc Uayeb. Posledním dnem v roce, tzn. čtvrtým Uayeb, byl den týdne Manik. Protože však jména dnů jdou stále za sebou, nezačínal další rok dnem Akbal, nýbrž dnem Lamat. V následujících letech připadal Nový rok na den Ben, Eznab a po něm zase na Akbal. Vidíme tedy, že Nový rok připadal pouze na jeden ze čtyř dnů týdne: Akbal, Lamat, Ben či Eznab.
Přes rozdílný počet dnů v týdnu a měsíců v roce by si zatím byly náš a mayský kalendář podobny. Označení Akbal 0. Pop, Kan 1. Pop, Chicchan 2. Pop odpovídá třeba našemu pátek 1. ledna, sobota 2. ledna, atd.
Mayové však zavedli ještě třetí způsob označování dnů v roce, jakési týdny po 13 dnech označovaných jen čísly a to od jedničky do třináctky, které běží za sebou jako jména dní v týdnu, takže po ukončení období dnem s číslem 13 následuje zase číslo jedna. Proto správné označení dne v mayském kalendáři vypadá takto: 12. Akbal 0. Pop, 13. Kan 1. Pop, 1. Chicchan 2. Pop, což znamená dvanáctý den jménem Akbal nultého dne měsíce Pop, třináctý den jménem Kan prvního dne měsíce Pop, první den jménem Chicchan druhého dne měsíce Pop atd.
Mayský rok měl vždy 365 dní, a protože 13krát 28 rovná se 364, opakovaly se třináctidenní týdny v roce dvacetosmkrát a jeden den se musel vzít z týdne následujícího roku. Začínal-li tedy rok číslem 1, pak byl číslem 1 označen i 4. Uayeb - poslední den roku, takže následující rok začínal číslem 2. Pořadová čísla Nových roků nebyla dána jako u nás letopočtem, ale čísly a názvy dnů v týdnu. Data Nových roků po sobě následují takto: 1. Akbal 0. Pop, 2. Lamat 0. Pop, 3. Ben 0. Pop, 4. Eznab 0. Pop, 5. Akbal 0. Pop, 6. Lamat 0. Pop atd. až po 13. Akbal 0. Pop, po němž už přicházel 1. Lamat 0. Pop. Kombinace 1. Akbal 0. Pop se zopakuje až po 52 letech.
Roky v osobním životě Mayové označovali pomocí prvních dvou datumových údajů; řekli třeba „přestěhoval jsem se v roce 6. Ben", což značilo rok, jehož první den 0. Pop připadal na 6. Ben. Protože to bylo jen jednou za 52 let, tedy nejvýš dvakrát za lidský život, docela to stačilo.

360-ti denní kalendář, tzv. "dlouhý počet"
Historická data vytesaná na zdech nebo stélách se zaznamenávala mnohem složitěji pomocí 360-ti denního roku. Například datum 9. 14. 0. 0. 0. 6. Ahau 14. Muan znamená, že od začátku letopočtu uplynulo 9 baktunů (1 baktun je 144.200 dnů), 14 katunů (1 katun je 7200 dnů), 0 tunů (tun je 360 dnů), 0 uinalů (uinal je 20 dnů), 0 kinů (tj. nula dnů). Mayové však stanovili ještě větší míru dní než baktun, a to piktun, který obsahoval 2.880.000 dnů, což je zhruba 8.000 let. Množství roků, které uplynuly od začátku mayského letopočtu k datu 9. 14. 0. 0. 0. 6. Ahau 13. Muan, získáme pak pouhým vynásobením a sečtením 9krát 144.000 plus 14krát 7.200, což se rovná 1.396.800 dnů, to je 3824 roků a po přepočtu rok 711 našeho letopočtu. Toto datování, někde zvané datování Velkého cyklu se možná počítá od 13. srpna 3114 př. n. l.

Mayský kalendář 360-ti denní
název symbol násobek dne dnů
úvodní
glyf
úvodní glyf stojí před mayským datováním -
kin kin d =  1
unial unial 20 × d =  20
tun tun 18 × 20 × d =  360
katun katun 20 × 18 × 20 × d =  7.200
baktun baktun 20 × 20 × 18 × 20 × d =  144.000
piktun ? 20 × 20 × 20 × 18 × 20 × d =  2.880.000

260-ti denní období, tzv. "tzolkin"
Mayové si zřejmě libovali v kalendářních komplikacích, protože kromě piktunů, baktunů a ostatních zavedli ještě tzolkiny, což bylo období 260 dnů, do kterého se vešly beze zbytku jak třináctidenní týdny, tak i dvacetidenní jmenné týdny. Každý den tzolkinu označený číslem a jménem týdne se opakuje jednou za 260 dní zrovna jako každý den haabu (roku) označený číslem dne měsíce a názvem měsíce se opakuje jednou za 365 dní roku. Celkové spojené datum se objevuje jednou za 52 let, tedy jednou za 18.980 dní.Tato perioda se nazývá kalendářní okruh. Za oněch 18.980 dní uplynuly 52 haaby nebo 73 tzolkiny a právě tato závislost je základem harmonie mayského kalendáře. Jakékoli zavedení dodatečných dnů nebo přestupných roků by způsobilo, že složitý systém, vypracovávaný po staletí, by ztratil smysl. Proto, ačkoliv vypočítali délku slunečního roku na 365,2420 dne, to je pouze o 0,000.2 méně, než je dnes uznávaná délka tropického roku, nechávali svůj kalendář jako toulavý putovat ročními obdobími.
Mayský kalednář spojující oběh třináctidenního týdne, dvacetidenního týdne a dnů v celém roce, označených dnem měsíce a číslem dne v měsíci. Když byla všechna tři kolečka správně sesazena, zjistilo se pouhým otáčením, za jak dlouho nastane který den a jak se bude jmenovat.
Tyto tři do sebe zapadající kroužky se považují vpodstatě za první mechanizované kalendárium. Mayové jsou tedy prvními tvůrci "automatizovaného kalendáře".
Ve 14. století našeho letopočtu byla mayská říše zaplavena Aztéky, kteří na území Mexika vytvořili vlastní stát; přetrval až do španělské invaze. Aztékové používali podobného kalendáře jako Mayové: byl založen na rocích o 365 dnech a na obdobích o 260 dnech, jen pořadí dnů označovali poněkud odlišným způsobem. Největší rozdíl je v číslování dní v měsíci: Aztékové je označovali od jedničky do dvacítky místo od nuly do devatenáctky. Pod jejich vlivem provedli Mayové některé úpravy ve svém kalendáři, takže dnes rozdíl, s nímž se setkáváme u jednothvých autorů při datování historických událostí v Mexiku z doby před španělským nájezdem, dělá někdy až 260 let.

Mayský mechanizovaný kalendář


Mayské piktografy
Na monumentech, například na stélách jsou Mayská data vepsána formou dvojitého sloupce hieroglyfů. Ty se čtou obvykle zleva doprava a shora dolů. Série začíná úvodním hieroglyfem a často končí údaji vztahujícími se k lunárním cyklům nebo k tomu z devíti "Pánů noci", který byl právě u moci. Mezi tím je údaj vyjádřený jako počet baktunů, katunů, tunů atd., a údaj podle tzolkinu (260-ti denního cyklu) a haabu (365-ti denního roku). Pro názornost uvedeny tři příklady zápisu mayského datování:
A A B
1 úvodní glyf 1
Tento obrázek se čte
v pořadí A1, pak B1,
a následovně na další
řádce A2, B2 atd.
2 osm baktunů 2
3 čtrnáct katunů 3
4 tři tuny 4
5 jeden uinal 5
6 dvanáct kinů 6
7 1. Eb Mayské datum konce
jednoho období:

a) konec katunu 16
b) 2 Ahau
c) 13 Tzec
8 0. Yaxkin
a b c
Zpracoval: Hanuš Karpíšek - http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~karpisek/kalendar/