Obecně | ||||||
Historie a popis kalendářů | ||||||
Číňané | ||||||
Astronomie se v Číně
zrodila před nepamětnými věky. Jsou zprávy o tom, že se už před
čtyřmi tisíci let soustavně pozorovala nebeská tělesa, zejména
Slunce, Měsíc a planety, ale i hvězdy, a už tehdy vypracovali čínští
hvězdáři první lunární kalendář. Zprávy o tom podávají nápisy,
vyryté do želvích krunýřů a vyhlazených zvířecích kostí. V záznamech,
pocházejících z 15.-12. století př. n. l., se píše o kalendáři,
který měl 12 lunárních měsíců - a též se připomíná, že to už
byl čtvrtý čínský kalendář. Rok začínal v době zimního
slunovratu. Měsíce měly 29 nebo 30 dnů a rok měl celkem 354 dny.
Rok však skončil, ale nový zimní slunovrat nenastal. Opět se střetli
se stále se opakujícím problémem, jak sladit kalendář s ročními
obdobími. Čínští astronomové vypočítali, že nov Měsíce nastává současně se dnem zimního slunovratu jednou za devatenáct solárních let, neboli za 235 lunárních měsíců. K tomuto významnému objevu dospěli šest století před naším letopočtem (řecký astronom Meton objevil totéž až v roce 432 př. n. l.) a na základě toho byl v Číně zaveden devatenáctiletý kalendářní cyklus, zvaný čang. Protože 19 let o 12 měsících, tedy 228 (12 × 19) lunárních měsíců, je ještě o plných 7 měsíců méně než 19 let slunečních, dosáhneme shody jak v počítání podle Měsíce, tak i podle Slunce, jen přidáme-li k nim dalších sedm měsíců. To znamená, že v každém čangu musí mít sedm kalendářních roků ne dvanáct, nýbrž třináct měsíců. Ke kterým rokům je však přidávat? Když čínští astronomové rok prozkoumali podrobněji, zjistili, že se skládá z 12 a 7/19-ctin lunárního měsíce. Když uplyne celý kalendářní rok, zbývá do zimního slunovratu ještě 7/19 měsíce. Po druhém kalendářním roce se zbytek zdvojnásobí na 14/19.ctin měsíce, a ke konci třetího roku už činí 21/19 měsíce, tj. celý měsíc plus ještě navíc 2/19 měsíce. Proto se rozhodli ke druhému roku přidat dodatečný měsíc, aby zbytek nenarůstal. Výpočty pro celý čang ukázaly, že třináctý měsíc je nejvýhodnější přidat ke druhému, pátému, sedmému, desátému, třináctému, patnáctému a osmnáctému roku, dělali tedy skoro totéž co Babylóňané, kteří přidávali měsíc ululu ke třetímu, šestému, osmému, jedenáctému, čtrnáctému, šestnáctému a devatenáctému roku. Staří Slované používali také devatenáctiletého cyklu, jenže nepřidávali hruden na konec přestupného roku, ale vkládali ho podle toho, jak narůstal dovnitř přestupného roku a to pokaždé na jiné místo. Podle staré čínské filozofie vládne ve světě boj dvou protichůdných sil, které nazývali jang - světlý, aktivní, mužský princip, a jin - tmavý, pasivní, ženský princip. Bojem mezi oběma těmito silami se dosahuje nového souladu, harmonie, rovnováhy v přírodě. Celá příroda se skládá z pěti základních prvků nebo živlů: země, voda, oheň, kov a dřevo. Všechny navzájem souvisí a závisí jeden na druhém: země plodí vodu, voda hasí oheň, oheň taví kov, kov seká dřevo a dřevo roste ze země. Pěti živlům odpovídá pět světových stran: sever, jih, západ, východ a střed; pět planet, pět barev (bílá, černá, červená, modrá a žlutá) pět chutí (hořká, sladká, kyselá, slaná a štiplavá). A v Číně se také zavedl pětidenní týden, na rozdíl od sedmidenního týdne babylónského. Čínský kalendář byl velmi důkladně přizpůsoben zemědělskému roku, a aby mu zemědělci lépe rozuměli, byl ve 3. století před naším letopočtem kromě na čtyři roční období (jaro, léto, podzim, zima) rozdělen na dvacet zemědělských dob; každá trvala 15-16 dnů. První z nich, „doba jarní rovnodennosti", začínala 22. března (podle našeho kalendáře) a končila 4. nebo 5. dubna. Poslední doba v roce, zvaná „doba probuzení hmyzu", trvala od 5. nebo 6. března do 21. března. V obyčejném kalendáři byl počátek každého měsíce v době novu Měsíce, ale zemědělské doby s fázemi Měsíce nesouvisely. Ať byl Měsíc v jakékoli fázi, 23. prosince vždy začínala doba zvaná „doba zimního slunovratu" a rolníci věděli, že za 81 dnů nastane jaro a s ním čas zahájit polní práce. Problém byl v tom, jak tuto poměrně dlouhou dobu 81 dnů počítat, aby nedošlo k omylu. Vyřešil to obrázek devíti květin, každá s devíti okvětními lístky. Počínajíc prvním dnem „doby zimního slunovratu" vyplnili každý den jeden z lístků barvou; když byly vybarveny všechny květy, začali sít. Šedesátiletý cyklus |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tabulka cyklických znaků Na horním vodorovném okraji tabulky jsou nebeské kmeny, na svislém okraji jsou pozemské větve. V okénku, kde se překrývá první znak nebeských stromů s prvním znakem pozemských větví, je první rok, tedy rok myši. Podle této tabulky zjistíme, kterému zvířeti je zasvěcen ten který rok v šedesátiletém cyklu. K tomu ovšem je nutno vědět, kdy cyklus začal. Pro nás zajímavé jsou dva posledení cykly: 77. cyklus, ten začal podle "našeho" datování na podzim roku 1924, a 78. cyklus, který probíhá nyní, se logicky počítá od roku 1984 (1924 + 60 let). Řekne-li nám tedy někdo „Narodil jsem se v roce opice", zjistíme podle tabulky, že to může být devátý, dvacátý první, třicátý třetí, čtyřicátý pátý nebo padesátý sedmý rok cyklu. V kterém roce se ten člověk skutečně narodil, to poznáme podle jeho vzezření a přičtení právě k roku 1924 (u starších osob) či 1984 (u mladších). |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zpracoval: Hanuš Karpíšek - http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~karpisek/kalendar/ | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||