Oficiální web >> Fórum 2000
1997
První den se soustředili na zhodnocení toho, jaký svět jsme zdědili z minulosti. Zaměřili se na konflikty a zátěže, ale také na hodnoty a vize, které si přinášíme z tragického, ale i nové cesty otevírajícího 20. století. Druhý den byl věnován hlavním duchovním, intelektuálním, politickým a sociálně ekonomickým shodám, rozporům a napětím, ve kterých žijeme v současném světě. A konečně třetí den se zabýval nadějemi pro budoucnost, a tedy i reformami, zodpovědnostmi a dilematy, před kterými stojíme v našem úsilí o zlepšení světa.
Důležitou součástí Fora 2000 v roce 1997 byla multireligiózní reflexe, která se konala v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Jejím smyslem bylo poukázat na zodpovědnost náboženství za budoucnost lidstva. Byla to nepochybně historická a pravděpodobně dosud nikde neuskutečněná událost, kdy k shromážděným účastníkům Fora, jeho hostům i k širší veřejnosti promluvili představitelé katolické církve, židovského a islámského náboženství, protestantismu a buddhismu. Hlubší symbolický smysl Fora 2000 byl vyjádřen rovněž závěrem tohoto multireligiózního shromáždění. Šestnáct předních účastníků konference reprezentujících různé země a kontinenty, zapálilo svíčky jako výraz naděje a společného odhodlání zápasit proti chudobě, utrpení a násilí.
Málokdy má tolik znamenitých osobností z nejrůznějších oborů možnost sejít se jednoho stolu a volně diskutovat o hlavních otázkách soudobého světa. V Praze takového stolu seděli významní politici, nositelé Nobelových cen za literaturu, medicínu, přírodní vědy či za mír, sociologové, filosofové i představitelé velkých náboženství. I když shromáždění tohoto druhu, s tak obecnými tématy a bez podrobného program má nepochybně četná rizika, první pražské Fórum ukázalo, že jeho účastníci byli s to vyhmátnout několik klíčových globálních úkolů a otázek, jejichž řešení se lidstvo - má-li žít v míru, ve vzájemném respektu a spolupráci mezi svými jednotlivými částmi - v dohledné budoucnosti nevyhne.
Z jednání Fora 2000 v roce 1997 vyplynulo, že k oněm základním otázkám naší planety patří zejména následující:
1. I když se svět technicky a hospodářsky stále více propojuje a uplatňuje se v něm princip globální dělby práce, vedoucí k rostoucím funkčním závislostem, to jest stává se jedním světem, zůstává zároveň i nadále rozčleněn do politicky, sociálně a kulturně rozdílných až kontrastních částí. Jen zdánlivě paradoxní je tudíž možnost, že nová funkční integrace světa povede k novým, v minulosti neznámým tenzím a konfliktům. Již první Forum 2000 tedy ukázalo na rizika integrace opírající se pouze o technickou a hospodářskou racionalitu.
2. Svět je tedy současně jak rozdělen, tak i stále více propojen. Každý z velkých světových regionů má jednak své vlastní vnitřní problémy a rozpory, a zároveň je stále častěji stavěn před nové tíživé otázky týkající se vztahů k ostatním světovým regionům, civilizacím a kulturám, protože je s nimi ve stále intenzivnějších vztazích.
3. Pokud jde o vnitřní stav západního světa, účastníci konference vyjadřovali jednak obavu z toho, zda sekularizace a ztráta duchovního a náboženského zakotvení západních kultur neohrožuje samotnou existenci této dnes nejbohatší a nejmocnější civilizace. Mnozí účastníci - mezi nimi Václav Havel - zdůrazňovali duchovní a filosofické příčiny této krize, jiní, např. Imanuel Wallerstein a Cornelius Castoriadis, poukázali na příčiny politické a hospodářské. Krize západního světa má také environmentální dimenze - západní plýtvavé společnosti spotřebovávají příliš lehkovážně neobnovitelné zdroje této planety.
K závažným tématům západního světa patří hledání optimální rovnováhy mezi principy univerzální, racionální, otevřené a individualistické kultury poznávání (zejména vědy), hospodářství a politiky na jedné straně a principy lidské solidarity, sociální soudržnosti, vzájemné zodpovědnosti a hlubšího zakotvení v lidských pospolitostech.
Forum konstatovalo, že v důsledku formování nadnárodních útvarů, zejména Evropské unie, se v západních společnostech stává jedním z nejdůležitějších úkolů nové určení vztahů mezi národním státem a novými nadnárodními politickými celky. Konkrétní podoba a funkce národního státu v globalizujícím se světě je podle vyjádření řady účastníků Fora 2000 jednou z hlavních otázek příštích let.
4. Reprezentanti států, které nepatří k jádrové oblasti bohatých a silných zemí, nezdůrazňovali tak silně jako intelektuálové a politici ze Západu principy kognitivního a kulturního niverzalismu. Pokud se k niverzalismu hlásili, týkalo se to duchovních a náboženských základů budoucího společného světa, do kterého by rádi vnesli svůj vklad. Naznačovali přímo nebo nepřímo, že v tomto ohledu jsou "bohatší " než Západ.
V jejich vystoupeních se více objevoval důraz na specifičnost kultur, morálních principů, ale i místních forem politické organizace a ekonomického života. Kladli značný důraz na nutnost zachování plurality světa. Ke globalizaci mají ambivalentní vztah, soudí, že chudší a slabší části světa se stanou v procesu globalizace těmi, kdo ztrácejí. Z takového přesvědčení i teze, že soudobý neoliberalismus ohrožuje jejich část světa a že ve svých důsledcích povede k vypuknutí nekontrolovatelných nacionalismů. Dosud nebyl pro mnohé země tohoto hospodářsky méně rozvinutého světa nacionalismus vážným problémem. Tím je spíše chudoba, rychlý růst obyvatelstva, nedostatečná technická, ale i sociální infrastruktura a slabé, nestabilní a často zkorumpované státní instituce.
Foru 2000 se podařilo odhalit několik ústředních problémů naší doby, ke kterým se v různých obměnách budou vracet i následující konference.
- Především je to otázka vztahu mravního a kognitivního univerzalism k relativitě jednotlivých kultur, náboženství a komunit s jejich specifickými morálními pravidly a životními způsoby.
- Dále to jsou otázky vzájemného sbližování forem a pravidel politických institucí, se skrytou otázkou po tom, zda existuje jediná nebo více forem "dobrého státu ".
- A konečně je to otázka míry a druhu variability dosavadních pravidel a institucí světového hospodářství.