Náboženství
Judaismus - Tóra
Slovo Tóra = učení je odvozeno od  hebrejského slova HORAA = instrukce. Toru si tedy můžeme představit jako jakýsi návod, který nám Bůh poskytl, abychom si se světem a sebou samými dokázali poradit.
Tórou v širším slova smyslu - se rozumí veškerá nauka judaismu, celé jeho "Učení"
Tórou v užším slova smylu - se rozumí 5 knih Mojžíšových, hebrejsky  CHAMIŠA CHUMŠEJ TORA (lidově CHUMAŠ)
Psaná Tóra - psanou Tórou, hebrejsky TORA ŠEBICHTAV, se rozumí ta část učení judaismu, která byla kanonizována - tedy bible, které se hebrejsky říká TANACH. TANACH je zkratka tří hebrejských slov, které představují tři části starozákonní bible: T - Tóru (knihy Mojžíšovy), N - prorocké knihy (Jehošua, Soudců...) CH - spisy (Žalmy, Přísloví, Píseň písní...)
Ústní Tóra, ústní tradice - ústní tradicí, hebrejsky TORA ŠEBEAL PE, se rozumí veškeré rabínské komentáře, které kdy k psané Tóře vznikly. V dobách do zničení jeruzalémského chrámu Římany v roce 70 o.l. byl přísný zákaz ústní tradici zapisovat. Ústní Tórou se většinou myslí ŠAS neboli Šest dílů Mišny a na ní navazující komentář Gemary tvořící text knihy jménem Talmud.
 
TORA (Pět knih Mojžíšových, CHUMAŠ) představující nejzákladnější a nejsvatější text judaismu, je dělena na 5 částí, každá část se dále dělí na tzv. paraši neboli sidry. Pro snazší orientaci v knize užívám jednotné značení ve vzoru: 2M 20:1-3 (neboli Druhá kniha Mojžíšova, kapitola 20, věty 1 až 3)
1M 2M 3M 4M 5M
berešit šemot vajikra bemidbar devarim
genesis exodus leviticus numeri deutoronomium

hl. témata: stvoření světa, příběhy praotců 

 hl. téma:  východ z Egypta, darování Tory, stavba miškanu hl. téma:  chrámová činnost, dietní předpisy, rituální čistota, svátky hl. téma: 40 let putování pouští, různé předpisy

hl. téma: Mošeho řeč nové generaci, témata související se vstupem do Izraele
berešit šemot vajikra bemidbar devarim
noach vaera cav naso vaetchanan
lech lecha bo šemini behaalotcha ekev
vajera bešalach tazria šlach  ree
chaje sara jitro mecora korach  šofetim
toldot mišpatim achare chukat  ki tece
vajece teruma kedošim  balak ki tavo
vajišlach tecave emor  pinchas nicavim
vaješev ki tisa behar  matot vajelech
mikec vajakhel bechukotaj  mase haazinu
vajigaš pekude     vezot haberacha
vajchi        
 
Berešit je první z Pěti knih Mojžíšových. Obsahuje nejstarší příběhy lidstva - stvoření světa, strom poznání dobra a zla, vyhnání z ráje - paraša berešit, příběh pádu lidstva - potopu a stavbu babylonské věže - paraša noach, výběr praotce Avraháma a jeho příchod do Izraele a smlouvu s Bohem - paraše lech lecha, příběh o Sodomě, zkouška obětování Jicchaka - paraša vajera, Sářin pohřeb a hledání nevěsty pro Jicchaka - paraša chaje sara, Jicchakovy osudy a příběh dvojčat Jákoba a Esava - paraša toldot, Jákobův útěk před bratrem, Jákobovy svatby a děti - paraša vajece, Jákobův návrat do Izraele, smíření s Esavem, vyvraždění města Šchem - paraša vajišlach, Josefův prodej do otroctví, Jehuda a Tamar, Josef v Egyptě - paraša vaješev, Faraonovy sny, Josef místokrálem, Josef zkouší bratry - paraša mikec, smíření bratrů, Jákob s rodinou odchází do Egypta - paraša vajigaš, Jákobovo stáří, požehnání synům a smrt - paraša vajchi
Šemot je druhá z Pěti knih Mojžíšových. Obsahuje příběhy o egyptském zotročení, narození Mošeho a Božím zjevení se Mošemu v hořícím keři - paraša šemot, deset ran - paraša vaera, pokračování deseti ran, pesachová oběť, východ z Egypta - paraša bo, faraonovo pronásledování, přechod přes Rákosové moře, dar many, šabat, válka s Amalekem - paraša bešalach, příchod k hoře Sinaj, desatero - paraša jitro, zákoník - paraša mišpatim, příkaz stavět miškan - paraši truma, tecave, hřích zlatého telete a usmíření - paraša ki tisa, stavba miškanu a jeho zasvěcení - paraši vajakhel, pekude.
Vajikra je třetí z Pěti knih Mojžíšových. Nazývá se též TORAT KOHANIM, protože obsahuje zejména předpisy o chrámové službě, která byla svěřena potomkům Aharona - kohenům. O dobrovolných obětech se píše v paraše vajikra, další předpisy o obětech najdeme v parašat cav, popis zasvěcení miškanu, smrt dvou Aharonových synů v souvislosti s vnesením "cizího ohně" do svatyně a pravidla kašrutu v paraše šemini, předpisy související s rituální nečistotou způsobenou nemocí "mecora" a výtoky z těla - paraša tazria-mecora, popis průběhu svátku jom kipur a výčet zakázaných sexuálních vztahů - paraša acharej, soupis základních etických pravidel v paraše kedošim, pravidla truchlení, předpisy pro kněží a výčet svátků v paraše emor, předpisy o ŠMITA - sedmém roku zemědělského volna v paraše behar, varování o trestu za porušování Božích předpisů a o odhadních cenách v paraše bechukotaj.
Bemidbar je čtvrtá z Pěti knih Mojžíšových. Zabývá se počty z Egypta putujících synů Izraele a různými předpisy. Paraša bemidbar: součet synů Izraele, úkoly Levitů. Paraša naso: součty Levitů, zákon o nevěrné ženě, předpisu pro nazira. Paraša behaalotcha: o menoře, problémy s jídlem na poušti, Miriam pomlouvá Mošeho. Paraša šlach: vyslání průzkumníků do země Izrael a jejich hřích, trest čtyřicetiletého putování, cicit. Paraša korach: Korachova vzpoura, potvrzení Aharona veleknězem, dávky kněžím a Levitům. Paraša Chukat: předpis o očistném postupu (PARA ADUMA), Miriamina smrt, Mošeho a Aharonův "hřích". Paraša Balak: Prorok Biláma se neúspěšně snaží proklít židovský národ. Paraša pinchas: Aharonův vnuk odvrací pohromu od židovského národa, nový census, dědické zákony, chrámové oběti všedních a svátečních dní. Paraša matot: válečná pravidla, dva a půl kmene žádá o možnost usídlit se na východním břehu Jordánu. Paraša mase: shrnutí veškerého putování, hranice země Izrael, levitská a útočná města.
Devarim jsou pátá z Pěti knih Mojžíšových, která se nazývá též MIŠNE TORA, protože obsahuje jakousi Mošeho rekapitulaci Tory, kterou před svou smrtí sděluje shromážděným synům Izraele těsně před vstupem do Zaslíbené země. Je to tedy kniha určená "nové generaci", před kterou je úkol přenést Toru do praktického života v zemi Izrael.
Zdroj: http://www.tiferet.cz/tora.htm