49
dní. Čtyřicet devět dní mezi druhým dnem pesachu a svátkem
šavuot nazýváme omer /doslova snop/.
Dny přípravy. V době, kdy stál jeruzalémský chrám, bylo
povinností přinést 16. nisanu sváteční oběť prvního snopu z nové
úrody ječmene, který právě v této době v Izraeli dozrává, a
začít počítat sedm týdnů do svátku šavuot /doslova týdny/,
svátku darování Tory. Těchto sedmkrát sedm dní představuje
období očisty a příprav na „přijetí Tory" a odpovídá
sedmi týdnům putování pouští z Egypta k hoře Sinaj. Tím, že
každý večer počítáme, kolikátý den „v omeru" začíná, vyjadřujeme
naše radostné
očekávání svátku šavuot.
Pirkej avot. Omer, který spojuje pesach a šavuot do jednoho
velkého celku, je vyjádřením spojení tělesné a duchovní svobody
a nezávislosti izraelského národa. Abychom si uvědomili, že před
tím, než přijmeme Toru, se na ni musíme dobře připravit, čteme
po šest šabatů v omerovém období Pirkej avot /česky překládáno
jako Výroky otců/, základní spis židovské etiky.
Sedm vlastností. Již jsme uvedli /v souvislosti se svátkem
sukotl, že sedm významných osobností židovských dějin - Abrahám,
Izák, Jákob, Mojžíš, Áron, Josef a David - představuje sedm
základních vlastností - lásku, bázeň, krásu, věčnost, slávu,
podstatu a království. Podle kabaly /mystického učení/ je naším
úkolem v době sedmi týdnů omeru mezi pesachem a šavuot napravit
tyto vlastnosti, které jsme svými činy v průběhu roku poškodili.
1. týden |
2. týden |
3. týden |
4. týden |
5. týden |
6. týden |
7. týden |
láska |
bázeň |
krása |
podstata |
sláva |
věčnost |
království |
Abrahám |
Izák |
Jákob |
Josef |
Aron |
Moše |
David |
Období smutku. V průběhu historie získalo období omeru
charakter smutných dní. Neženíme se, neholíme se, nestříháme si
vlasy a nepořádáme žádné veřejné oslavy. To proto, že v době
mezi pesachem a šavuot zemřelo (pravděpodobně během povstání Bar
Kochby v roce 135 o.l.)24 000 žáků rabi Akivy. Toho rabi Akivy,
který se zasloužil o pochopení Písně písní a který sám
byl Římany umučen k smrti. Další pohroma stihla židovský národ v
období omeru v Evropě, kde v roce 1096 zpustošili účastníci
první křížové výpravy lidnaté obce v oblasti řek Rýn a Dunaj.
Ještě více obětí si vyžádalo řádění kozáků při povstání Bogdana
Chmelnického v roce 1648 ve východním Polsku, kterému padlo za
oběť více než milión osob.
Lag beomer. 18. ijar, lag beomer /doslova 33. den omeru,
L=30, G=3/ býval do vzniku státu Izrael jediný světlý bod v
omerovém období smutku. Podle talmudu tento den neumírali žáci
rabi Akivy. Lag beomer je spojen s výročím úmrtí /tzv. jahrzeit
rabi Šimona bar Jochaje, jednoho z nejvýznamnějších učenců
generace po zničení druhého chrámu a podle tradice autora
mystické
knihy Zohar /záře/.
Od šestnáctého století začíná být svátek lag beomer pod vlivem
cfatských kabalistů /Cfat, Safed, město na severu Izraele,
centrum židovské mystiky/ stale masivněji slaven a dnes je již
pevně zakotven v židovském kalendáři.
Na lag beomer je zvykem pálit ohně (na památku knihy Zohar
/záře/), tančit a zpívat. Chlapci střílejí z luků, k čemuž se
pojí dva výklady. Podle jednoho se po celý život Šimona bar
Jochaje na obloze neobjevila duha /hebr. kešet znamená duha, ale
i luk/, protože duha je znamením Boží zloby /viz příběh o potopě
světa/. Druhý výklad se opírá o knihu proroka Šmuela /Samuel/,
ve které je zaznamenán příkaz krále Davida, aby se všichni muži
učili střílet z luku a mohli přispět k obraně izraelské země.
(Rabi Akiva a rabi Šimon bar Jochaj byli představitelé hnutí
odporu proti římské okupaci Izraele.)
Podle bratislavského rabína Chatám Šoféra začala 18. ijaru padat
z Egypta prchajícím Židům nebeská strava - mana.
Nové svátky. Se vznikem státu Izrael a s jeho nedávnou
historií se pojí další dva významné dny v omerovém období - Jom
Haacmaut a Jam Jerušalajim.
Jom Haacmaut /Den Nezávislosti/ připomíná vznik novodobého státu
Izrael v roce 1948, kdy 14. květen připadl na 5. ijar. Předvečer
svátku, 4. ijar, je Den vzpomínek na vojáky izraelské armády,
kteří padli v válkách za nezávislost Izraele.
28.
ijar slavíme na památku 7. června 1967Jom Jerušalajim /Den
Jeruzaléma/. Tento bylo v šestidenní válce znovu dobyto
jeruzalémské Staré Město, Židům umožněn přístup ke Zdi nářků a
došlo ke znovusjednocení města. |