Islám je náboženství míru. Slovo Islám znamená doslovně:
1) mír
2) odevzdání
Slovo Islám v náboženském významu označuje úplné odevzdání se do vůle Boží.
 

Účel náboženství: Islám poskytuje svým stoupencům úplný zákoník, který je podněcuje vzbuzovat v sobě ušlechtilost a dobro a zachovávat mír mezi lidstvem.

Proroci Islámu. Mohamed, který je pokládán většinou za jediného proroka Islámu, byl jen posledním prorokem této víry. Muslimové, stoupenci Islámu, věří ve všechny proroky světa, počítaje v to Abrahama, Mojžíše a Ježíše, poněvadž ti všichni zvěstovali vůli Boží za účelem vedení lidstva.

Korán: Písmo svaté muslimů je Korán. Muslimové věří zároveň v božský původ každé svaté knihy. Poněvadž ale dřívější zvěstování se nezachovala v původní podobě a bývala lidmi často chybně vykládána, byl prohlášen Korán, který uznává všechny dřívější seslané knihy, za poslední Knihu Boží, završující všechna předchozí poselství.

Články víry Islámu: Těchto je šest:

1. Víra v jediného Boha
2. Víra v anděly
3. Víra ve všechny seslané Knihy
4. Víra v posly Boží
5. Víra v soudný den
6. Víra v osud, dobrý či špatný

Základní povinnosti muslimů: Těchto je pět:

1. Víra v jedinost Boží a božské poslání Mohameda
2. Modlitba
3. Půst
4. Udílení almužny
5. Pouť do Mekky

Boží vlastnosti: Bohu náleží veškerá dokonalost a absolutní dobro, nelze s ním spojovat jakékoliv zlo a chybu. Bůh je jediný, věčný, neplodil ani nebyl zplozen, nikdo Mu není roven. Je milosrdný, slitovný, spravedlivý a nejvyšší vládce, stvořitel, je počátkem i koncem, moudrý, slyšící a o každé věci vševědoucí, schopný a mocný. Bůh je milující a obživu poskytující, štědrý a promíjející, ochraňující, soudce a mír, atd. Takového Boha muslimové uctívají. Uctívání kohokoliv nebo čehokoliv jiného je považováno za neodpustitelný hřích.

Víra ve skutky: Víra bez skutků je mrtvé písmo. Víra sama o sobě je nedostatečná, pokud není provázena skutky. Muslim věří na svoji vlastní odpovědnost za všechny své skutky, které jsou v jeho moci. Každý musí své vlastní břímě nést a nikdo nemůže za skutky jiného odpovídat. Víra v osud neznamená fatalismus. Znamená přijímat všechno, co Bůh předurčí. Lidem dal Bůh omezený stupeň moci a svobody a bude nás spravedlivě soudit za to, co spadá do okruhu naší zodpovědnosti.

Postavení ženy v Islámu: Muži a ženy pocházejí z jednoho složení, mají stejnou duši, jsou vybaveni stejnými schopnostmi intelektu k duševním a morálním činům. Jejich postavení v rodině a ve společnosti vychází z přirozenosti a jejich biologické odlišnosti.

Rovnost lidstva a bratrství v Islámu: Islám je náboženství jedinosti Boha a rovnosti všeho lidstva před Bohem. Bůh neomezuje Své náboženství nebo Svou přízeň na žádný konkrétní národ, rasu nebo dobu. Rozdíly v barvě, rase nebo společenském postavení v Islámu nehrají roli.

Osobní úsudek jednotlivce: Islám podněcuje k osobnímu úsudku a ctí rozlišnost názorů.

Věda: Islám ukládá každému muslimovi za povinnost snahu po vědách.

Význam práce: Každá práce, která poskytuje člověku poctivou obživu, je ctěna.

Dobročinnost: Všechny schopnosti člověka jsou mu Bohem dány k užitku jeho bližním. Je povinností každého pomáhat svým spolubližním.

Obracení k Islámu: "Nebudiž žádného nucení k náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění." (2:256), jak zní jasně slova Koránu. Muslimové jsou vyzýváni, aby nezačínali s nepřátelstvím, aby se nepouštěli do agresivních činů, aby neporušovali práva ostatních.