á

KAPITOLA SESTA

Dhjanajoga

SLOKA 1

sri-bhagavan uvaca
anasritah karma-phalam karyam karma karoti yah
sa sannyasi ca yogi ca na niragnir na cakriyah

sri-bhagavan uvaca - Krsna, Nejvyssi Osobnost Bozstvi, pravil; anasritah - nezavisi; karma-phalam - na plodech sve prace; karyam - povinne; karma - ciny; karoti - kona; yah - kdo; sah - on; sannyasi - sannjasi; ca - take; yogi - jogin; ca - take; na - ne; nih - bez; agnih - ohen; na - ani; ca - take; akriyah - nejedna.

Vzneseny pravil: Pravy sannjasi aájogin je ten, kdo nelpi na plodech sveho jednani aákona ciny, ktere je treba vykonat, aánikoliv ten, kdo nezazehne ohen aáje necinny.

VYKLAD: Váteto kapitole Sri Krsna vysvetluje, ze astangajoga, neboli joga oáosmi stupnich, je prostredkem káovladnuti mysli aásmyslu. Ale pro obycejne lidi dnesniho veku Kali je velice obtizne tuto jogu provozovat. Prestoze se váteto kapitole osmistupnovy system jogy doporucuje, Krsna zduraznuje, ze cinnosti konane sámysli uprenou na Neho, neboli karmajoga, jsou lepsi. Vsichni na tomto svete pracuji, aby uzivili rodinu aáuchranili si svuj majetek, ale nikdo nepracuje bez nejakeho sobeckeho motivu, at uz osobniho nebo rozsireneho (vázajmu lidstva). Nejvyssi dokonalost znamena jednat sámysli uprenou na Krsnu, aánikoliv kvuli pozitkum záplodu prace. Jednat timto zpusobem je povinnosti kazde bytosti, nebot vsechny jsou casteckami Boha. Telesne organy pracuji, aby uspokojily cele telo. Udy tela nepracuji pro vlastni uspokojeni, nybrz pro uspokojeni tela jako celku. Podobne iáziva bytost, ktera jedna pro uspokojeni Nejvyssiho Celku aánikoliv pro osobni uspokojeni, je dokonalym sannjasinem, dokonalym joginem.

Nekdy si sannjasi muze myslet, ze se osvobodil ode vsech hmotnych povinnosti, aáproto prestane vykonavat agnihotra-jadznu (obet ohnem), avsak ve skutecnosti tak cini ze sobectvi, nebot jeho cilem je splynout sáneosobnim brahma. Takove prani je sice na vyssi urovni nez hmotna prani, ale je take sobecky motivovano. Podobne iájogin, mystik, ktery provozuje astangajogu sápolozavrenyma ocima aáktery zanechal vsech hmotnych cinnosti, touzi po osobnim uspokojeni. Bhaktijogin ma oproti tomu jediny cil: uspokojit Nejvyssi Celek. Meritkem jeho uspechu je uspokojeni Krsny, aáproto je dokonalym sannjasinem nebo dokonalym joginem. Ve svych modlitbach nam Sri Caitanja Mahaprabhu dava dokonaly priklad odrikani:

na dhanam na janam na sundarim
kavitam va jagad-isa kamaye
mama janmani janmanisvare
bhavatad bhaktir ahaituki tvayi

,,Oávsemocny Pane, netouzim po bohatstvi, prekrasnych zenach, aáani nechci mit zadne stoupence. Touzim jedine po bezpricinne oddane sluzbe Tobe zrozeni za zrozenim.``

SLOKA 2

yam sannyasam iti prahur yogam tam viddhi pandava
na hy asannyasta-sankalpo yogi bhavati kascana

yam - co; sannyasam - odrikani; iti - tak; prahuh - rikaji; yogam - spojeni sáNejvyssim; tam - to; viddhi - vez; pandava - oáPanduovce; na - ne; hi - zajiste; asannyasta - bez odrikani; sankalpah - touha po osobnim pozitku; yogi - transcendentalista; bhavati - stane se; kascana - nikdo.

Vez, ze to, co se nazyva odrikani, je totez co joga, neboli spojeni sáNejvyssim, oáPanduovce, nebot nikdo se nemuze stat joginem, dokud se nezrekne touhy po smyslovem pozitku.

VYKLAD: Provozovat sannjasajogu neboli bhaktijogu znamena znat svou puvodni podstatu, sve vecne postaveni aápodle toho jednat. Individualni bytosti nalezeji do okrajove energie Boha aánemaji nezavislou totoznost. Jsou-li vázajeti hmotne energie, jsou podminene. Ale kdyz se stanou vedomymi si Krsny aáduchovni energie, dostanou se do skutecneho aáprirozeneho zivotniho stavu. Teprve kdyz znovu nabudou uplneho poznani, zreknou se vsech hmotnych smyslovych pozitku aávsech plodonosnych cinnosti. Takove odrikani praktikuji jogini, kteri sve smysly odpoutavaji od smyslovych predmetu. Clovek vedomy si Krsny je vsak jak dokonalym sannjasinem, tak iájoginem, protoze je pro neho nemozne zamestnat smysly necim jinym, nez tim, co by potesilo Krsnu. Proto poznani, ktere je mozno ziskat dznanajogou, aáschopnost ovladat smysly, ktera se ziska astangajogou, jsou automaticky dosazeny bhaktijogou. Neni-li vsak schopen vzdat se sobeckych cinnosti, pak provozovani dznany nebo jogy nema zadny smysl. Skutecnym cilem kazde zive bytosti je vzdat se vsech egoistickych zajmu aábyt pripraven uspokojit Nejvyssiho Pana. Clovek, ktery si je vedom Krsny, netouzi po osobnim pozitku, ale vzdy jedna tak, aby potesil Nejvyssiho Pana. Ten, kdo oáNem nic nevi, se snazi oásebeuspokojeni, nebot nikdo nemuze zustat necinny. Uvedomovani si Krsny tedy splnuje ucel vsech ostatnich jog.

SLOKA 3

aruruksor muner yogam karma karanam ucyate
yogarudhasya tasyaiva samah karanam ucyate

aruruksoh - zacatecnik vájoze; muneh - pro mudrce; yogam - osmistupnova joga; karma - ciny; karanam - prostredek; ucyate - pravi se; yoga - osmistupnovou jogou; arudhasya - kdo dovrsil; tasya - jeho; eva - zajiste; samah - zastaveni vsech hmotnych cinnosti; karanam - prostredkem; ucyate - pravi se.

Pravi se, ze ciny jsou prostredkem pro zacatecnika váosmistupnove joze aázanechani vsech hmotnych cinnosti je prostredkem pro toho, kdo jogu dovrsil.

VYKLAD: Metoda, jejiz pomoci se clovek muze spojit sáNejvyssim Panem, se nazyva joga aáda se prirovnat kázebriku, po kterem muzeme dosahnout nejvyssi duchovni realizace. Tento zebrik zacina uánejnizsiho hmotneho stavu zive bytosti aápostupuje káuplne seberealizaci cisteho duchovniho zivota. Pricky na tomto zebriku predstavuji ruzne metody jogy, ktere muzeme rozdelit do tri skupin: dznanajoga, dhjanajoga aábhaktijoga; spodni cast zebriku se nazyva yogaruruksu aánejvyssi pricka se nazyva yogarudha.

Ten, kdo provozuje astangajogu, se musi zpocatku ridit urcitymi predepsanymi pravidly aáosvojit si ruzne pozice (jde vicemene oátelesna cviceni), aáteprve potom muze prejit kámeditaci. Vsechny tyto cinnosti vedou kádosazeni dokonale dusevni rovnovahy aáke schopnosti ovladat smysly. Kdyz jogin udela pokroky vámeditaci, oprosti se ode vsech rusivych psychickych cinnosti. Tato jogova cviceni aázasady jsou vsak vicemene plodonosne cinnosti na hmotne urovni. Bhakta neboli Krsnuv oddany nemusi prochazet temito stadii, nebot je ponoren vámyslenkach na Krsnu, aáje tedy od sameho pocatku pohrouzen do meditace. Protoze Krsnovi neustale slouzi, je oprosten od vsech hmotnych cinnosti.

SLOKA 4

yada hi nendriyarthesu na karmasv anusajjate
sarva-sankalpa-sannyasi yogarudhas tadocyate

yada - kdyz; hi - zajiste; na - ne; indriya-arthesu - ve smyslovem pozitku; na - nikdy; karmasu - váplodonosnych cinech; anusajjate - nemusi byt zamestnan; sarva-sankalpa - vsechny hmotne zadosti; sannyasi - kdo se vzdal; yoga-arudhah - pokrocily vájoze; tada - tehdy; ucyate - pravi se.

O cloveku, ktery se vzdal vsech hmotnych zadosti, ktery nejedna pro smyslovy pozitek aánezabyva se plodonosnymi cinnostmi, se rika, ze je pokrocily vájoze.

VYKLAD: Je-li clovek zcela zamestnan transcendentalni laskyplnou sluzbou Panu, je spokojen sam vásobe aánetouzi po zadnych smyslovych pozitcich aáplodonosnych cinnostech. Pokud se clovek plne neodevzda sluzbe Panu, bude vyhledavat smyslove pozitky, ponevadz nikdo nemuze zustat necinny. Bez uvedomovani si Krsny je clovek vzdy nucen jednat sobecky, at uz pro sebe samotneho, nebo pro cleny sve rodiny, ci pro svuj narod. Avsak oddany dela vsechno sámyslenkou potesit Krsnu aátim se uplne odpoutava od hmotnych pozitku. Ten, kdo neni na teto urovni, je nucen osvobodit se od hmotnych tuzeb nejdrive mechanickou cestou, chce-li se povysit na nejvyssi pricku zebriku jogy.

SLOKA 5

uddhared atmanatmanam natmanam avasadayet
atmaiva hy atmano bandhur atmaiva ripur atmanah

uddharet - clovek se snazi povznest; atmana - prostrednictvim mysli; atmanam - podminenou dusi; na - nikdy; atmanam - podminenou dusi; avasadayet - nechat poklesnout; atma - mysl; eva - zajiste; hi - vskutku; atmanah - podminene duse; bandhuh - pritelem; atma - mysl; eva - zajiste; ripuh - nepritel; atmanah - podminene duse.

Clovek se musi pomoci sve mysli osvobodit, nikoliv degradovat. Mysl je jak pritelem, tak iánepritelem podminene duse.

VYKLAD: Podle ruznych okolnosti oznacuje slovo atma telo, mysl nebo dusi. Vájoze maji mysl aáduse velky vyznam. Jelikoz mysl je ustrednim bodem pri provadeni jogy, znamena atma vátomto versi mysl. Ucelem jogy je zvladnout mysl aáodvadet ji od pripoutanosti ke smyslovym predmetum. Zde je zdurazneno, ze mysl se musi cvicit tak, aby mohla vysvobodit podminenou dusi zábahna nevedomosti. Váhmotnem byti je kazdy otrokem sve mysli aásvych smyslu. Mysl pod vlivem falesneho ega touzi ovladat svet aáve skutecnosti zpusobuje, ze cista duse je vázajeti hmotneho sveta. Proto by se mysl mela cvicit tak, aby se nenechala pritahovat leskem hmotne prirody. Tim se duse muze vyprostit ze sve podminenosti. Nikdo by nemel dopustit degradaci, ktera pochazi zápripoutanosti ke smyslovym predmetum. Cim vice nas pritahuji smyslove predmety, tim vice se zapletame do hmotneho byti. Nejlepsi zpusob, jak se vysvobodit, je neustale zamestnavat svoji mysl uvedomovanim si Krsny. Ke zdurazneni tohoto bodu se zde pouziva slova hi, coz znamena, ze clovek tak musi jednat. Potvrzuje to take Amrta-bindu Upanisad (2):

mana eva manusyanam karanam bandha-moksayoh
bandhaya visayasango muktyai nirvisayam manah

,,Pomoci mysli se clovek muze vysvobodit, nebo zaplest do hmotne existence. Dokud mysl poutaji smyslove predmety, vede káotroctvi, aáje-li od smyslovych predmetu odpoutana, vede kávysvobozeni.`` Mysl, ktera je stale pohrouzena vámyslenkach na Krsnu, vede kánejvyssimu vysvobozeni.

SLOKA 6

bandhur atmatmanas tasya yenatmaivatmana jitah
anatmanas tu satrutve vartetatmaiva satru-vat

bandhuh - pritelem; atma - mysl; atmanah - zive bytosti; tasya - jeho; yena - kterou; atma - mysl; eva - zajiste; atmana - zivou bytost; jitah - podmanena; anatmanah - pro toho, kdo neovladl mysl; tu - ale; satrutve - pro nepratelstvi; varteta - zustava; atma eva - samotna mysl; satru-vat - jako nepritel.

Pro toho, kdo podmanil svou mysl, je mysl nejlepsim pritelem, ale pro toho, kdo mysl neovladl, je nejvetsim nepritelem.

VYKLAD: Ucelem astangajogy je ovladnout mysl tak, aby se stala pritelem, ktery nam pomuze splnit poslani lidskeho zivota. Provozovani jogy pro podivanou aánikoliv pro ovladnuti mysli je zbytecna ztrata casu. Neovladnuta mysl je nejvetsim nepritelem cloveka, ponevadz mu zabranuje dovest jeho zivot kácili. Pro kazdou zivou bytost je prirozene, aby plnila prikazy nekoho nadrizeneho. Dokud nase mysl zustane nepodmanenym nepritelem, musime slouzit chtici, hnevu, lakote, iluzi aátak dal. Jakmile vsak svoji mysl podmanime, touzime sami slouzit Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, nachazejici se vásrdcich vsech jako Paramatma. Provozovat pravou jogu znamena najit Paramatmu vásrdci aájednat pod Jejim vedenim. Ten vsak, kdo vykonava oddanou sluzbu sámysli uprenou na Krsnu, se zcela prirozenou cestou aábezvyhradne odevzda vuli Nejvyssiho Pana.

SLOKA 7

jitatmanah prasantasya paramatma samahitah
sitosna-sukha-duhkhesu tatha manapamanayoh

jita-atmanah - kdo ovladl svou mysl; prasantasya - kdo dosahl klidu ovladnutim mysli; parama-atma - Nadduse; samahitah - zcela dosazena; sita - váchladu; usna - horku; sukha - radosti; duhkhesu - ve strasti; tatha - stejne tak; mana - vápocte; apamanayoh - aáopovrzeni.

Clovek, ktery ovladl svou mysl, aátakto dosel klidu, dosahl jiz Nadduse aáneni ovlivnovan radostmi nebo strastmi, chladem nebo horkem, poctou nebo opovrzenim.

VYKLAD: Vsechny zive bytosti jsou urceny kátomu, aby se podridily pokynum Nejvyssi Osobnosti Bozstvi, dlici vásrdci vsech jako Paramatma. Jakmile vnejsi iluzorni energie zavede mysl na scesti, zaplete se clovek do hmotnych cinnosti. Da se tedy rici, ze jakmile clovek ovlada svou mysl pomoci nektere jogy, dosahl jiz cile. Skutecnosti je, ze se musime podridit vyssim pokynum. Upina-li se nase mysl na vyssi duchovni podstatu, nemame jinou moznost, nez se ridit pokyny Nejvyssiho. Ovladnuti mysli zpusobi, ze se automaticky budeme ridit pokyny Paramatmy neboli Nadduse. Tohoto transcendentalniho stavu vsak okamzite dosahne ten, kdo si uvedomuje Krsnu, aáproto protiklady hmotneho byti, jako je stesti aánestesti, chlad aáhorko aápodobne, bhaktu neovlivnuji. Tento stav je prakticky vzato samadhi, neboli naproste pohrouzeni se do myslenek na Nejvyssiho.

SLOKA 8

jnana-vijnana-trptatma kuta-stho vijitendriyah
yukta ity ucyate yogi sama-lostrasma-kancanah

jnana - ziskanym poznanim; vijnana - uskutecnenym poznanim; trpta - spokojen; atma - ziva bytost; kuta-sthah - umisten na duchovni urovni; vijita-indriyah - ovladajici smysly; yuktah - zpusobily pro duchovni realizaci; iti - pak; ucyate - pravi se; yogi - jogin; sama - stejny; lostra - hroudu; asma - kamen; kancanah - zlato.

Pravi se, ze clovek, ktery je plne uspokojen ziskanym aáuskutecnenym poznanim, se nazyva jogin (neboli mystik) aáje seberealizovanou dusi. Takovy clovek jiz dosahl transcendentalni urovne aádospel kásebeovladani. Na vsechno - na hroudu, kamen ci zlato - pohlizi stejne.

VYKLAD: Vedomosti ziskane záknih jsou zbytecne bez uskutecneni Nejvyssi Pravdy. VáBhakti-rasamrta-sindhu (1.2.234) je to vyjadreno takto:

atah sri-krsna-namadi na bhaved grahyam indriyaih
sevonmukhe hi jihvadau svayam eva sphuraty adah

,,Nikdo nemuze svymi hmotou znecistenymi smysly pochopit transcendentalni povahu Krsnovych jmen, podob, vlastnosti aázabav. Pouze je-li clovek duchovne naplnen transcendentalni sluzbou Panu, mohou mu byt vsechny tyto stranky Panovy transcendentalni povahy vyjeveny.``

Bhagavadgita je nauka oáBohu, oáuvedomovani si Krsny, kánemuz neni mozno dospet svetskym vzdelanim. Clovek musi mit velke stesti, aby se setkal sáosobou, ktera ma ciste vedomi. Clovek, ktery si uvedomuje Krsnu, je diky Jeho milosti moudry aádokonaly. Duchovni poznani upevnuje nase presvedceni, zatimco akademicke znalosti nas zanechavaji zmatene nad zdanlivymi protiklady tohoto sveta. Pouze realizovana duse, ktera se odevzdala Krsnovi, skutecne dospela kásebeovladani. Nachazi se na duchovni urovni, jelikoz nema nic spolecneho se svetskou ucenosti. Iákdyz pro ostatni muze mit svetska ucenost aámentalni spekulace cenu zlata, pro transcendentalistu nema vetsi hodnotu nez hrouda ci kamen.

SLOKA 9

suhrn-mitrary-udasina- madhyastha-dvesya-bandhusu
sadhusv api ca papesu sama-buddhir visisyate

su-hrt - pratele; mitra - druhy; ari - nepratele; udasina - lhostejny; madhya-stha - nestranny; dvesya - zavistiveho; bandhusu - pribuzne; sadhusu - zbozne; api - ci; ca - a; papesu - hrisniky; sama-buddhih - sávyrovnanou inteligenci; visisyate - je jeste pokrocilejsi.

Pokrocilejsi je ten, kdo se diva stejne na pratele, druhy, nepratele, lidi nestranne, zavistive, pribuzne, zbozne ci hrisne.

SLOKA 10

yogi yunjita satatam atmanam rahasi sthitah
ekaki yata-cittatma nirasir aparigrahah

yogi - transcendentalista; yunjita - musi svou mysl soustredit na Krsnu; satatam - neustale; atmanam - on sam (telem, mysli aávlastnim ja); rahasi - váustrani; sthitah - setrvava; ekaki - sam; yata-citta-atma - vzdy pozorne ovlada svou mysl; nirasih - aniz by byl necim pritahovan; aparigrahah - bez touhy vlastnit.

Jogin, transcendentalista, by mel neustale zamestnavat sve telo, mysl aásve ja ve vztahu káNejvyssimu, zit oásamote váustrani aávzdy pozorne ovladat svou mysl. Mel by se zbavit majetnickych tuzeb aápocitu.

VYKLAD: Existuji tri ruzne stupne realizace Krsny, aáto brahma, Paramatma aánakonec Nejvyssi Osobnost Bozstvi. Strucne receno, uvedomovani si Krsny znamena neustale slouzit sálaskou aáoddanosti Krsnovi. Ti, kteri jsou upnuti káneosobnimu brahma, nebo ti, kteri medituji oáNejvyssi Dusi (Paramatme), jsou si take castecne vedomi Krsny, nebot neosobni brahma je zare linouci záKrsnova tela aáParamatma je vsepronikajici expanze Krsny. Avsak clovek, ktery si uvedomuje Krsnu, vi, co je brahma aákdo je Paramatma, nebot zna Absolutni Pravdu dokonale. Je nejvyssim transcendentalistou, zatimco impersonalista nebo jogin si uvedomuje Krsnu jen castecne.

Vsem transcendentalistum se doporucuje, aby se vytrvale drzeli sve vytycene cesty, aby drive nebo pozdeji dosahli nejvyssi dokonalosti. Prvni povinnosti transcendentalisty je neustale upinat svou mysl na Krsnu. Clovek by mel vzdy myslet na Krsnu aánezapomenout na Neho ani na okamzik. Soustredeni mysli na Nejvyssiho se nazyva samadhi neboli vnitrni vytrzeni. Abychom mohli soustredit svou mysl, meli bychom zustavat váustrani, aávyhybat se tak rusivemu vlivu vnejsich predmetu. Mame si pozorne vybirat mezi prospesnymi aáneprospesnymi podminkami, ktere mohou ovlivnit nasi duchovni realizaci. Musime byt naprosto rozhodni aánetouzit po zbytecnych hmotnych vecech, ktere by vánas vzbudily touhu po majetku.

Je-li si clovek bezprostredne vedom Krsny, jsou vsechny predbezne kroky aáziskani dokonalosti prirozene zahrnuty ve vykonavani bhaktijogy, nebot uvedomovani si Krsny znamena uplne sebeodrikani, ktere temer vylucuje moznost touhy po hmotnem vlastnictvi. Srila Rupa Gosvami charakterizuje uvedomovani si Krsny takto:

anasaktasya visayan yatharham upayunjatah
nirbandhah krsna-sambandhe yuktam vairagyam ucyate

prapancikataya buddhya hari-sambandhi-vastunah
mumuksubhih parityago vairagyam phalgu kathyate

,,Nelpi-li clovek na nicem aázaroven pouziva-li vseho ve sluzbe Krsnovi, zbavil se ve skutecnosti vlastnickeho pocitu. Na druhe strane ten, kdo se vseho zrika, aniz by vedel, jaky to ma vztah ke Krsnovi, neni ve svem odrikani tak dokonaly.`` (Bhakti-rasamrta-sindhu 2.255 - 256)

Clovek vedomy si Krsny dobre vi, ze vsechno patri Krsnovi, aáproto netouzi po osobnim majetku aánechce nic vlastnit. Vi, jak prijimat vse, co je vyhodne pro jeho duchovni pokrok, aáodmita vse, co tento pokrok brzdi. Jelikoz se neustale nachazi na ciste duchovni rovine, transcenduje hmotu aázije vzdy sam, ponevadz sálidmi, kteri si nejsou vedomi Krsny, nema nic spolecneho. Proto clovek, ktery si uvedomuje Krsnu, je dokonalym joginem.

SLOKA 11 - 12

sucau dese pratisthapya sthiram asanam atmanah
naty-ucchritam nati-nicam cailajina-kusottaram

tatraikagram manah krtva yata-cittendriya-kriyah
upavisyasane yunjyad yogam atma-visuddhaye

sucau - na posvatnem; dese - miste; pratisthapya - umisti; sthiram - pevne; asanam - sedatko; atmanah - sam; na - ne; ati - prilis; ucchritam - vysoke; na - ani; ati - prilis; nicam - nizke; caila-ajina - zámekkeho platna aájeleni kuze; kusa - travu kusa; uttaram - pokryje; tatra - na nem; eka-agram - zameri na jediny bod; manah - mysl; krtva - delat; yata-citta - ovladaje mysl; indriya - smysly; kriyah - cinnosti; upavisya - sede; asane - na sedatku; yunjyat - kona; yogam - jogu; atma - srdce; visuddhaye - aby se ocistil.

K provozovani jogy necht se jogin odebere na osamele misto. Tam at na zemi rozprostre travu kusa aápokryje ji jeleni kuzi aámekkym platnem. Sedatko nema byt ani prilis vysoke, ani prilis nizke aámelo by byt umisteno na posvatnem miste. Jogin na nem ma sedet stabilne aácvicit se vájoze ovladanim mysli, smyslu aácinnosti aásoustredovanim mysli na jediny bod, aby ocistil srdce.

VYKLAD: ,,Posvatnym mistem`` se vátomto versi mysli poutni misto. VáIndii opousteji jogini, bhaktove aájini transcendentaliste sve domovy aáprebyvaji na posvatnych mistech jako Prajaga, Mathura, Vrndavana, Hrsikesa aáHardvar, kde na brezich posvatnych rek Jamuny aáGangy cvici váosameni jogu. To vsak neni vzdy mozne, zvlaste pro obyvatele zapadniho sveta. Skoro ve vsech velkomestech jsou organizace zabyvajici se takzvanou jogou, ktere mohou mit uspech, pokud se tyka ziskavani penez, ale neumoznuji skutecne provozovani jogy. Clovek, ktery se nedokaze ovladat aájehoz mysl neni klidna, nemuze meditovat. Proto váBrhan-naradija Purane stoji, ze ványnejsim veku, váKalijuze, kdy jsou lide pomali váduchovnim pokroku, ziji jen velice kratce aáneustale jsou rozrusovani ruznymi uzkostmi, je tou nejlepsi cestou káduchovni realizaci zpivani nebo opakovani svatych jmen Boha.

harer nama harer nama harer namaiva kevalam
kalau nasty eva nasty eva nasty eva gatir anyatha

,,Zpivejte svata jmena Boha, zpivejte svata jmena Boha, zpivejte svata jmena Boha, nebot vátomto veku hadek aápokrytectvi neni kádosazeni vysvobozeni jine cesty, neni jine cesty, neni jine cesty.``

SLOKA 13 - 14

samam kaya-siro-grivam dharayann acalam sthirah
sampreksya nasikagram svam disas canavalokayan

prasantatma vigata-bhir brahmacari-vrate sthitah
manah samyamya mac-citto yukta asita mat-parah

samam - zprima; kaya - telo; sirah - hlavu; grivam - krk; dharayan - drzi; acalam - nehybne; sthirah - pevne; sampreksya - diva se; nasika - nosu; agram - na spicku; svam - sveho; disah - kolem; ca - take; anavalokayan - nerozhlizi se; prasanta - nerusenou; atma - mysli; vigata-bhih - zbaven strachu; brahmacari-vrate - pod prisahou celibatu; sthitah - setrvavajici; manah - mysl; samyamya - zcela ovladnutou; mat - na Mne (Krsnu); cittah - upre mysl; yuktah - pravy jogin; asita - mel by; mat - Mne; parah - konecnym cilem.

Necht drzi telo, hlavu aákrk zprima aánehybne upre pohled na spicku nosu. Sámysli ovladnutou aánerusenou, zbaven strachu aásetrvavajici ve slibu celibatu necht takto upre sve myslenky na Mne ve svem srdci aáucini Mne konecnym zivotnim cilem.

VYKLAD: Cilem zivota je poznat Krsnu, ktery sidli vásrdcich vsech zivych bytosti jako Paramatma neboli ctyrruky Visnu. Smyslem jogy neni nic jineho, nez realizovat tuto podobu Nejvyssiho Pana, ktera se take nazyva visnu-murti. Lide, kteri provozuji jogu za jinym ucelem, marni cas. Krsna je konecnym zivotnim cilem aávisnu-murti umistena vásrdci je cilem jogy. Chceme-li realizovat Visnuovu podobu vánasem srdci, musime se zcela zrici pohlavniho zivota. Proto je nutne, aby clovek opustil svuj domov aázil oásamote na odlehlem miste aámeditoval vápozici, kterou popisuje tento vers. Neni mozne oddavat se sexualnimu pozitku, at doma ci jinde, aáza nekolik hodin se na vecernim kursu premenit vájogina. Je nemyslitelne, aby se joginem stal nekdo, kdo se nesnazi ovladat svou mysl aánevzdava se vsech smyslovych pozitku, zánichz pohlavni ukajeni je nejhlavnejsi. Velky mudrc Jadznavalkja napsal vápravidlech oácelibatu:

karmana manasa vaca sarvavasthasu sarvada
sarvatra maithuna-tyago brahmacaryam pracaksate

,,Brahmacarijsky slib ma za ukol pomoci kazdemu uplne se vzdat sexuality vácinech, slovech iámyslenkach - vákazdem okamziku, za kazdych okolnosti aána kazdem miste.`` Kdo se oddava sexualnim pozitkum, nemuze provozovat skutecnou jogu. Zasadam brahmacarji se proto clovek uci jiz vádetstvi, dokud nema zadne pohlavni zkusenosti. Deti jsou posilany vápeti letech do gurukuly neboli do mista, kde se nachazi duchovni ucitel aápod jeho vedenim se mladi chlapci uci prisne kazni zivota brahmacarinu, nebot bez takoveho cviceni nemuze nikdo pokrocit vázadne joze, at uz jde oádhjanu, dznanu nebo bhakti.

Kdo se vsak ridi vedskymi zasadami manzelskeho zivota aástyka se pohlavne pouze se svou zenou (aáto pouze podle urcitych pravidel), nazyva se take brahmacari. Takovy zenaty brahmacari muze byt prijat do skoly bhakti, ale nikdy ne do skoly dhjany aádznany, ponevadz ty vyzaduji naprostou aánekompromisni zdrzenlivost. Pouze bhakti povoluje zenatemu brahmacarinovi zdrzenlivy pohlavni zivot, nebot clovek naplneny vyssi duchovni radosti ze sluzby Krsnovi automaticky ztraci smyslovou zadostivost. VáBhagavadgite (2.59) se uvadi:

visaya vinivartante niraharasya dehinah
rasa-varjam raso 'py asya param drstva nivartate

,,Vtelena duse muze byt omezena ve smyslovem uzivani, trebaze touha po smyslovych predmetech zustava. Okusi-li vsak vyssiho pozitku, ztrati chut na smyslove ukajeni aásetrvava váduchovnim vedomi.`` Zatimco jini transcendentaliste musi vynakladat nesmirne usili, aby se dokazali zreknout hmotnych pozitku, bhakta to dela automaticky, jelikoz zakousi vyssi pozitek, oákterem nikdo jiny nema ani poneti.

Krome celibatu se tento vers zminuje iáoájinem pravidle, ktere musi jogin dodrzovat - byt prost strachu (vigata-bhih). Tohoto stavu vsak nemuze dosahnout ten, kdo si neni vedom Krsny. Podminena duse se strachuje, protoze zapomnela na svuj vecny vztah ke Krsnovi. Take Srimad Bhagavatam (11.2.37) uci: bhayam dvitiyabhinivesatah syad isad apetasya viparyayo 'smrtih. Strachu se muzeme vyhnout jen tehdy, uvedomujeme-li si Krsnu. Proto jogu provozuje nejdokonaleji ten, kdo si je vedom Krsny. Oddany stoji ve skutecnosti nad vsemi ostatnimi joginy, nebot jiz dosahl nejvyssiho stupne jogy, to jest vidi Pana ve svem srdci. Jak tedy muzeme videt, tyto zasady jogy se lisi od modnich metod dnesnich takzvanych telovychovnych organizaci provozujicich jogu.

SLOKA 15

yunjann evam sadatmanam yogi niyata-manasah
santim nirvana-paramam mat-samstham adhigacchati

yunjan - ovladanim; evam - takto (jak bylo uvedeno vyse); sada - stalym; atmanam - telo, mysl aáduse; yogi - transcendentalista; niyata-manasah - usmernuje mysl; santim - mir; nirvana-paramam - preruseni hmotne existence; mat-samstham - duchovniho sveta (Boziho kralovstvi); adhigacchati - dosahne.

Takovymto stalym ovladanim tela, mysli aácinu se jogin vyprosti záhmotne existence aádosahne Meho sidla, Boziho kralovstvi.

VYKLAD: Zde je jasne vysvetlen konecny cil jogy. Jogova cviceni nejsou urcena káziskani nejakych hmotnych vyhod, ale kátomu, aby se clovek mohl vyprostit záhmotneho byti. Kdo provozuje jogu, aby si zlepsil zdravi, nebo usiluje oáhmotnou dokonalost, neni podle Bhagavadgity zadnym joginem. Ukonceni hmotneho byti take nevede kátomu, ze by clovek vstoupil do ,,prazdnoty``; to je pouhy vymysl, nebot vzduchoprazdno se nikde váBozim stvoreni nevyskytuje. Clovek vsak muze po ukonceni sve hmotne existence vstoupit do duchovniho sveta, Krsnova sidla, ktere Bhagavadgita popisuje jako misto, kde neni zapotrebi mesice, slunce nebo elektriny. Vsechny planety váduchovnim kralovstvi vydavaji zari, podobne jako slunce zari vánasem hmotnem vesmiru. Muzeme sice rici, ze Bozi kralovstvi je vsude, avsak duchovni svet sánescetnymi planetami, oákterem je zde rec, se nazyva param dhama, neboli nejvyssi sidlo.

Seberealizovany jogin, ktery ma dokonale poznani oáKrsnovi, proziva zpusobem, ktery byl popsan vátechto versich (mat-cittah, mat-parah, mat-sthanam), skutecny mir aánakonec dosahne nejvyssi duchovni planety, Krsnaloky neboli Goloky Vrndavany. VáBrahma-sanhite (5.37) jasne stoji, ze Sri Krsna je prostrednictvim svych duchovnich energii jak vsepronikajici brahma, tak lokalizovany Paramatma, iákdyz nikdy neopousti Goloku Vrndavanu (goloka eva nivasaty akhilatma-bhutah). Nikdo nemuze vstoupit do duchovniho sveta (Vaikunthy) nebo do Krsnova vecneho sidla (Goloky Vrndavany), jestlize nema nalezite poznani oáKrsnovi aáoáJeho uplne emanaci - Visnuovi. Proto je clovek, uvedomujici si Krsnu, dokonalym joginem, nebot neustale mysli na Krsnovy cinnosti (sa vai manah krsna-padaravindayoh). Vedy to take potvrzuji nasledovne: tam eva viditvati mrtyum eti. (Svetasvatara Upanisad 3.8) ,,Jediny zpusob, jak se vymanit zákolobehu rozeni aásmrti, je nabyt poznani oáNejvyssi Osobnosti Bozstvi, Sri Krsnovi``. Joga tedy neni nejake fakirstvi nebo akrobaticke cviceni pro oklamani nevinnych lidi, ale jejim ucelem je pomoci cloveku vyprostit se záhmotne existence.

SLOKA 16

naty-asnatas tu yogo 'sti na caikantam anasnatah
na cati-svapna-silasya jagrato naiva carjuna

na - nikdy; ati - prilis; asnatah - pro toho, kdo ji; tu - vsak; yogah - spojeni sáNejvyssim; asti - je; na - ani; ca - take; ekantam - prilis; anasnatah - pro toho, kdo neji; na - ani; ca - take; ati - prilis; svapna-silasya - kdo spi; jagratah - pro toho, kdo prilis bdi; na - ne; eva - vubec; ca - a; arjuna - oáArdzuno.

Joginem se nemuze stat ten, kdo se prejida, ani ten, kdo ji prilis malo, kdo spi vice, nezli je zapotrebi, nebo kdo spi malo, oáArdzuno.

VYKLAD: Ardzunovi se zde doporucuje, aby usmernil dietu aáspanek. Prejidat se znamena jist vice, nez je nezbytne káudrzovani tela aáduse pohromade. Clovek nemusi jist zvirata, kdyz je dostatek obilovin, lustenin, zeleniny, ovoce aámleka. Podle Bhagavadgity je takova jednoducha strava vákvalite dobra. Maso ze zvirat je pro ty, uánichz prevlada kvalita nevedomosti. Proto lide, kteri piji alkohol, kouri aájedi maso nebo jidlo, ktere nebylo predem obetovano Krsnovi, budou vystaveni hrisnym nasledkum, ponevadz pozivaji pouze neciste veci. Kdokoliv pripravuje jidlo, aniz by ho obetoval Krsnovi, nebo ji, jen aby uspokojil sve smysly, pojida pouze hrich (bhunjate te tv agham papa ye pacanty atma-karanat; Bg. 3.13). Kdo ji hrich, nebo ji vice, nez vyzaduje jeho telo, nemuze radne provozovat jogu. Nejlepsi je jist jenom jidlo, ktere bylo obetovano Krsnovi. Krsnuv oddany nikdy nesni neco, co nebylo predem obetovano Krsnovi. Proto dokonalosti vájoze muze dosahnout jen ten, kdo si je vedom Krsny. Ani ten, kdo se umele zrika jidla aávytvori si vlastni pravidla pro drzeni pustu, neprovozuje jogu. Oddany Nejvyssiho Pana zachovava pust podle prikazu pisem. Neposti se ani neji vice, nezli je nezbytne, aáproto je zpusobily kávykonavani jogy. Kdo ji vic, nezli je nutne, bude ve spanku hodne snit, aáproto musi spat dele, nez je zapotrebi. Nemeli bychom spat vice nez sest hodin denne. Kdo prospi vice nez sest ze ctyriadvaceti hodin denne, je pod vlivem nevedomosti. Takovy clovek, ktery prilis spi, je liny, aáproto se nemuze venovat joze.

SLOKA 17

yuktahara-viharasya yukta-cestasya karmasu
yukta-svapnavabodhasya yogo bhavati duhkha-ha

yukta - stridmy; ahara - vájidle; viharasya - odpocinku; yukta - primereny; cestasya - toho, kdo jedna pro sebezachovu; karmasu - pri plneni povinnosti; yukta - stridmy; svapna-avabodhasya - ve spanku iábdeni; yogah - konani jogy; bhavati - bude; duhkha-ha - zahubi sve strasti.

Jen ten, kdo je stridmy vájidle, odpocinku, praci, spanku iábdeni, muze konanim jogy odstranit vsechny sve strasti.

VYKLAD: Vystrednosti vátelesnych potrebach, jako je jedeni, spani, chraneni se aápohlavni styk, mohou byt na prekazku pri uspesnem provozovani jogy. Jedeni se da ovladat jen tehdy, jestlize se clovek naucil jist posvecene jidlo, prasadam. Podle Bhagavadgity (9.26) se ma Krsnovi obetovat potrava, ktera nalezi do kvality dobra, tedy ovoce, zelenina, obiloviny, lusteniny, mleko atd. Timto zpusobem se oddany uci jist pouze to, co je vhodne jako lidska strava. Pokud se tyka spanku, oddany vedomy si Krsny se vzdy horlive snazi vykonavat sve povinnosti, aby potesil Krsnu, aáproto okamzik promeskany zbytecnym spanim povazuje za velkou ztratu casu. Avyartha-kalatvam: oddany nedokaze stravit ani minutu, aniz by laskyplne neslouzil Krsnovi. Zátohoto duvodu omezuje svuj spanek na minimum. Váteto souvislosti si bere priklad ze Srily Rupy Gosvamiho, ktery byl tak pohrouzen ve sluzbe Panu, ze nikdy nespal vic nez dve hodiny denne aánekdy iámene. Haridasa Thakura nesnedl trochu prasadam aáani nezamhouril oka, dokud nedokoncil svoji denni dzapu, tedy dokud na svem ruzenci nezopakoval jmena Boha 300 000 krat. Pokud se tyka cinnosti, nedela oddany nic, co by nebylo váKrsnove zajmu, aáproto je jeho prace vzdy usmernena aáneposkvrnena touhou po smyslovych pozitcich. Ponevadz netouzi po zadnem svetskem pozitku, neexistuje pro bhaktu zadny volny cas káuspokojovani smyslu. Ve vsech cinnostech, praci, reci, spani, bdeni aápodobne, je usmerneny, aáproto pro neho neexistuji ani hmotne strasti.

SLOKA 18

yada viniyatam cittam atmany evavatisthate
nisprhah sarva-kamebhyo yukta ity ucyate tada

yada - kdyz; viniyatam - ukaznen; cittam - mysl aájeji cinnosti; atmani - vátranscendenci; eva - zajiste; avatisthate - spocine; nisprhah - oprosten od zadosti; sarva - po vsech; kamebhyah - smyslovych pozitcich; yuktah - pevne setrvavajici vájoze; iti - tak; ucyate - pravi se; tada - tehdy.

O joginovi, ktery cvicenim jogy ukazni cinnosti sve mysli aáktery odvracen od vsech hmotnych zadosti spociva vátranscendenci, se pravi, ze pevne setrvava vájoze.

VYKLAD: Jednani jogina se od jednani bezneho cloveka lisi vátom, ze jogin se zcela oprostil od hmotnych zadosti, zánichz pohlavni touha je nejsilnejsi. Mysl dokonaleho jogina je tak ukaznena, ze ho zadna hmotna zadost nemuze rozrusit. Na tuto dokonalou uroven automaticky dospivaji lide, kteri si uvedomuji Krsnu, jak potvrzuje Srimad Bhagavatam (9.4.18 - 20):

sa vai manah krsna-padaravindayor
vacamsi vaikuntha-gunanuvarnane
karau harer mandira-marjanadisu
srutim cakaracyuta-sat-kathodaye

mukunda-lingalaya-darsane drsau
tad-bhrtya-gatra-sparse 'nga-sangamam
ghranam ca tat-pada-saroja-saurabhe
srimat-tulasya rasanam tad-arpite

padau hareh ksetra-padanusarpane
siro hrsikesa-padabhivandane
kamam ca dasye na tu kama-kamyaya
yathottama-sloka-janasraya ratih

,,Kral Ambarisa vzdy zamestnaval svoji mysl rozjimanim oálotosovych nohach Pana, sva slova pouzival kápopisovani Jeho transcendentalnich vlastnosti, svyma rukama uklizel chram Pana, svyma usima naslouchal pribehum oáPanovych cinech, sve oci pouzival kádivani se na Panovu transcendentalni podobu, svym telem se uctive dotykal tel oddanych, svym nosem cichal ke kvetinam obetovanym lotosovym noham Pana, svym jazykem ochutnaval listky tulasi obetovane Panu, sve nohy pouzival kánavstevovani posvatnych mist aáchramu Pana, svou hlavu sklanel váucte káPanu aávsemi svymi pranimi slouzil Panu - vsechny tyto vlastnosti muze mit pouze cisty oddany Pana.``

Toto transcendentalni stadium je mozna nepopsatelne pro stoupence neosobni filozofie, ale pro cloveka vedomeho si Krsny je velmi snadne aáprakticke, jak jasne vysvita zápopisu cinnosti Maharadzi Ambarisi. Neni-li mysl neustale upjata na lotosove nohy Pana, neni takove transcendentalni jednani vubec mozne. Tyto ruzne cinnosti provadene pri vykonavani oddane sluzby se nazyvaji arcana, coz znamena, ze vsechny smysly jsou zapojeny ve sluzbe Panu. Jak smysly, tak mysl vyzaduji nejake zamestnani, proto je naprosto neprakticke snazit se je nejakym umelym zpusobem omezovat. Pro vsechny lidi aázvlaste pro ty, kteri nejsou vázivotnim stadiu odrikani, je zamestnani smyslu aámysli duchovnimi aktivitami po vzoru Maharadzi Ambarisi nejlepsi zpusob, jak dosahnout nejvyssi dokonalosti. Tento stav se váBhagavadgite nazyva yukta.

SLOKA 19

yatha dipo nivata-stho nengate sopama smrta
yogino yata-cittasya yunjato yogam atmanah

yatha - tak jako; dipah - lampy; nivata-sthah - vázavetri; na - ne; ingate - chveje se; sa - toto; upama - prirovnava; smrta - povazuje se; yoginah - jogin; yata-cittasya - jehoz mysl je ovladnuta; yunjatah - neustale pohrouzen; yogam - vámeditaci; atmanah - oátranscendenci.

Stejne jako se plaminek lampy nechveje, je-li vázavetri, tak iátranscendentalista, jehoz mysl je ovladnuta, setrvava vzdy vámeditaci oátranscendentalnim ja.

VYKLAD: Ten, kdo si doopravdy uvedomuje Krsnu, kdo je ustavicne pohrouzen do transcendence aáneustale medituje oáNejvyssim Panu, je staly jako plamen vázavetri.

SLOKA 20 - 23

yatroparamate cittam niruddham yoga-sevaya
yatra caivatmanatmanam pasyann atmani tusyati

sukham atyantikam yat tad buddhi-grahyam atindriyam
vetti yatra na caivayam sthitas calati tattvatah

yam labdhva caparam labham manyate nadhikam tatah
yasmin sthito na duhkhena gurunapi vicalyate

tam vidyad duhkha-samyoga- viyogam yoga-samjnitam

yatra - vátomto stavu; uparamate - kdyz clovek zaziva transcendentalni stesti; cittam - dusevni cinnosti; niruddham - oddelene od hmoty; yoga-sevaya - konanim jogy; yatra - ve kterem; ca - take; eva - zajiste; atmana - cistou mysli; atmanam - svym ja; pasyan - realizuje postaveni; atmani - ve svem ja; tusyati - je spokojen; sukham - stesti; atyantikam - nejvyssi; yat - ktere; tat - to; buddhi - inteligenci; grahyam - prijimatelne; atindriyam - nadsmyslne; vetti - zna; yatra - zatimco; na - nikdy; ca - take; eva - zajiste; ayam - on; sthitah - spociva; calati - vzdaluje se; tattvatah - od pravdy; yam - to, co; labdhva - dosazenim; ca - take; aparam - jakykoliv; labham - zisk; manyate - povazuje; na - nikdy; adhikam - vice; tatah - nez toto; yasmin - ve kterem; sthitah - spociva; na - nikdy; duhkhena - utrpeni; guruna api - ackoliv velice tezke; vicalyate - jim nepohne; tam - to; vidyat - nutno vedet; duhkha-samyoga - utrpeni pochazejici ze styku sáhmotou; viyogam - rozpoji, znici; yoga-samjnitam - vytrzeni vájoze.

Ve stavu dokonalosti zvanem samadhi, neboli vnitrni vytrzeni, je mysl cvicenim jogy uplne odpoutana od vsech hmotnych mentalnich cinnosti. Tato dokonalost je charakterizovana schopnosti nazirat na sve ja prostrednictvim ciste mysli aázit aátesit se ve vlastnim ja. Vátomto radostnem stavu proziva clovek bezmezne transcendentalni stesti poznane transcendentalnimi smysly. Kdyz clovek dosahuje teto urovne, nevzdali se uz nikdy od pravdy aánemysli si, ze by mohl ziskat neco cennejsiho. Vátomto stavu jim nepohnou ani ty nejvetsi tezkosti. Toto je vskutku opravdove osvobozeni ode vsech strasti pochazejicich ze styku sáhmotou.

VYKLAD: Provadenim jogy se clovek postupne zbavuje hmotneho pojeti zivota. Potom jogin pomoci sve ciste transcendentalni mysli aáinteligence realizuje Naddusi, aniz by pritom nespravne ztotoznoval vlastni ja sáNejvyssi Dusi, aátak spocine vásamadhi, vnitrnim vytrzeni. Joga se vicemene zaklada na zasadach systemu, ktery sestavil Patandzali. Nekteri neautorizovani komentatori se snazi ztotoznit individualni dusi sáNaddusi aámoniste usuzuji, ze se jedna oávysvobozeni, aniz by pritom znali skutecny cil Patandzaliho jogickeho systemu. Neuznavaji rozdil mezi poznanim aátim, kdo dosahl poznani. Nesouhlasi sátimto versem, ktery potvrzuje existenci transcendentalni radosti dosazitelne transcendentalnimi smysly. Avsak Patandzaliho system uznava existenci teto transcendentalni radosti, kterou moniste zavrhuji ze strachu, aby svou teorii sjednoceni nevydali vánebezpeci. Velky aáslavny mudrc Patandzali Muni sam potvrzuje aápoucuje ve svych Joga-sutrach (3.34): purusartha-sunyanam gunanam pratiprasavah kaivalyam svarupa-pratistha va citi-saktir iti.

Tato citi-sakti, neboli vnitrni sila, je transcendentalni. Slovo purusartha znamena materialisticke nabozenstvi, hospodarsky rozvoj, hmotny pozitek aánakonec pokus ztotoznit se sáBohem aásplynout sáNim. Moniste toto ,,sjednoceni se sáNejvyssim`` nazyvaji kaivalyam. Podle Patandzaliho se vsak kaivalyam vztahuje na vnitrni transcendentalni silu, pomoci ktere si ziva bytost uvedomuje sve zakladni postaveni. Sri Caitanja Mahaprabhu nazyva tento stav vedomi ceto-darpana-marjanam, neboli ,,ocistovani znecisteneho obrazu mysli``. Toto ocistovani je samo oásobe vysvobozenim záhmotne existence (bhava-maha-davagni-nirvapanam) aátato zasada odpovida teorii nirvany vájejim pocatecnim stadiu. Po dosazeni nirvany, tedy po ukonceni hmotne existence, zacinaji duchovni cinnosti, neboli oddana sluzba urcena kápoteseni Krsny. Srimad Bhagavatam (2.10.6) se oátomto stavu zminuje slovy svarupena vyavasthitih, ,,skutecny zivot zive bytosti``. Tento stav mimo hmotnou necistotu, mimo maju, iluzi, potvrzuje take Bhagavadgita vátomto versi. Vysvobozeni zátohoto necisteho styku sáhmotou vsak neznamena, ze by ziva bytost znicila svoji puvodni aávecnou individualitu. Patandzali to potvrzuje slovy: kaivalyam svarupa-pratistha va citi-saktir iti. Tato cit-sakti neboli transcendentalni radost je skutecnym zivotem. Potvrzuje to iáVedanta-sutra (1.1.12): ananda-mayo 'bhyasat. Tato prirozena transcendentalni radost je vrcholnym cilem jogy aámuze byt snadno dosazena vykonavanim oddane sluzby neboli bhaktijogou, jez bude podrobne popsana vásedme kapitole Bhagavadgity.

Vájoze, ktera je popsana váteto kapitole, existuji dva druhy samadhi. Jedno se nazyva samprajnata-samadhi aádruhe asamprajnata-samadhi. Transcendentalni stav, ktereho clovek dosahne pomoci ruzneho filozofickeho badani, se nazyva samprajnata-samadhi. Váasamprajnata-samadhi je clovek jiz netecny ke svetskym radostem, ponevadz je transcendentalni ke vsem pozitkum, ktere muze ziskat hmotnymi smysly. Jakmile jogin dospeje na transcendentalni uroven, nemuze uz nic jeho postaveni ohrozit. Jestlize jogin tohoto stavu nedosahl, je vsechno jeho usili zbytecne. Dnesni takzvane jogicke kursy podporuji ruzne smyslove pozitky, aátim zcela porusuji pravou tradici jogy. Jogin, ktery se oddava sexu aáomamnym latkam, je pouhy kejklir. Ani ti jogini, ktere lakaji nadprirozene sily (siddhi), nejsou dokonali. Jestlize jogina lakaji vedlejsi produkty jogy, pak nemuze dosahnout stadia dokonalosti, jak se popisuje vátomto versi. Ti, kteri se vydavaji za joginy predvadenim ruznych gymnastickych kousku, aáasketi usilujici oáziskani nadprirozenych sil, by proto meli vedet, ze skutecny cil jogy je pro ne ztracen.

Vánasi dobe, jez se vyznacuje pokrytectvim, je nejsnadnejsi aánejucinnejsi jogou bhaktijoga neboli uvedomovani si Krsny. Clovek, ktery si je vedom Krsny, je pri vykonavani oddane sluzby tak stastny, ze po jinem stesti ani netouzi. Naproti tomu hathajoga, dhjanajoga aádznanajoga je vánasem veku spojena sámnohymi prekazkami aátezkostmi, ktere nevyvstanou pri provadeni bhaktijogy ci karmajogy.

Dokud mame hmotne telo, musime uspokojovat jeho pozadavky, jako jsou jedeni, spani, soulozeni aáochranovani se. Cisty oddany vsak neni ovlivnen, kdyz uspokojuje telesne potreby. Vzhledem kátomu, ze ma hmotne telo, prijima jen to, co je nezbytne kázivotu, aáproziva tak transcendentalni stesti. Neni ovlivnen necekanymi udalostmi vázivote, jako jsou nehody, nemoci nebo dokonce iáumrti blizkeho pribuzneho, aásározhodnosti aánadsenim vykonava povinnosti oddane sluzby, bhaktijogy. Nic ho nemuze primet kátomu, aby zanedbal sve povinnosti, jak je potvrzeno váBhagavadgite (2.14): agamapayino 'nityas tams titiksasva bharata. Vi, ze tyto bolesti prichazeji aáodchazeji aánemohou ovlivnit jeho sluzbu. Takto dociluje nejvyssi dokonalosti vájoze.