Náboženství
Tibetský Buddhismus
Škola Karma Kagjü
Buddhismus Diamantové cesty
Škola Karma Kagjü je jednou ze čtyř hlavních škol tibetského buddhismu. Jako linie přímého odkazu od historického Buddhy Šákjamuniho klade důraz na bezprostřední realizaci podstaty mysli.

Uvědomíme-li si, že všechny vjemy a prožitky se objevují, hrají si a opět se rozpouštějí v neomezeném prostoru zářivé mysli, podobné snu a vlnám na povrchu oceánu, objeví se takové absolutní a nadčasové vlastnosti, jako je neomezená radost, svoboda, neohroženost, soucit a moudrost.

To je osvícení - rozvinutí neomezeného potenciálu mysli. V okamžiku, kdy tento cíl zrealizujeme, dosahujeme absolutní svobody. Pak prožíváme neomezené oceány štěstí a za pomoci různých metod (dharmy) zprostředkováváme tento vhled ostatním.

Mistři linie Karma Kagjü, jako byli Tilopa, Náropa, Marpa, Milaräpa, Gampopa a Karmapové vždy manifestovali, že nejvyšší vhled a nejvyšší moudrost jsou zároveň nejvyšší radostí.

Dnes, téměř přes dva a půl tisíce let po smrti historického Buddhy Šákjamuniho, se naplňuje proroctví velkého mistra meditace Gurua Rinpočheho: "Až budou po nebi létat oceloví ptáci, toto učení se dostane na Západ." To, že buddhismus získává v Evropě, Americe a ostatních zemích stále větší přízeň, není jen dílem náhody. První "módní vlnu zájemců" o toto učení dnes již vystřídali tisíce inteligentních a vzdělaných lidí, kteří pomocí těchto nadčasových metod chtějí zkoumat svou mysl.

Buddhismus neobsahuje žádná dogmata, nic nepřikazuje ani nezakazuje. Je systémem jasných a logických metod, které vedou naši mysl k realizaci její podstaty a vysvobození ze všech ztuhlých pohledů a konceptů.

Pokud díky meditaci zrealizujeme, že vše, co prožíváme, je ve skutečnosti podobné snu a nemá žádnou vlastní neměnnou esenci, že zdrojem veškerého štěstí je mysl sama a že se vše objevuje z jejího neomezeného potenciálu, objeví se z prostoru spontánně všechny dokonalé moudrosti a aktivity osvícení. Rozlišující moudrost, moudrost podobná zrcadlu, vyrovnávající moudrost, moudrost zkušenosti, všepronikající moudrost spolu s aktivitou ochraňující, inspirující, obohacující a uklidňující pak dávají našemu životu neomezený smysl. Jsme pak jako slunce, které bez rozlišování na já a ty září do celého prostoru a přináší neomezený užitek všemu, čeho se dotkne. Radost a neomezený smysl jsou pak bez konce.

Linie Karma Kagjü, jako linie odkazu buddhismu Diamantové cesty, klade velký důraz na bezprostřední identifikaci s osvícením. Praktikující díky meditaci, jasnému vidění věcí takových, jaké jsou, shromažďování moudrosti a pozitivního potenciálu v mysli vytváří nezbytný základ, který se při konfrontaci s osvícením později rozvine v plné osvícení.

Proto je v linii Karma Kagjü nezbytná role učitele. Učitel zde není vnímán jako omezená osoba nebo bytost, ale jako nadosobní příklad rozvoje plného potenciálu mysli. Učitel, který prošel celou cestu až k osvícení a má bezprostřední zkušenost buddhovské podstaty všech bytostí, pak může své žáky přímo vést až k úplné realizaci.

V takovém rozvoji není místo na neutrální "šedé zóny," zaujímání nejasných stanovisek ani dovolování si různých vnitřních kompromisů. Je to cesta, kdy vnímáme svět jako plný možností, vidíme potenciál všech situací a naše síla a realizace jen vzrůstají. Tento odkaz je živý a od časů Buddhy až dodnes díky ní nespočetné bytosti dosáhly osvobození a osvícení.

Vhled do podstaty mysli je nepřerušovaně předáván z osvíceného učitele na osvíceného žáka. Jogín Tilopa předal toto učení Náropovi, ten Marpovi, který ho přenesl do Tibetu, dříve než ho zničily nájezdy muslimů na Indii, Marpa dále Milaräpovi a on prvnímu mnichovi v této linii, Gampopovi. V Tibetu bylo toto učení dále předáváno prostřednictvím jednotlivých inkarnací Karmapů. Tento mistr meditace se rodil již dříve, ať už jako král Indrabóddhi, jenž obdržel plnou transmisi Diamantové cesty, nebo jogín Saraha. V Tibetu však započal nepřerušenou linii odkazu, kdy jeho jednotlivé inkarnace pokračovaly v práci započaté předchozími zrozeními a přinášely tak užitek nespočetným bytostem.

Prvním Karmapou, kterého měli Evropané možnost spatřit byl 16. Karmapa Rangdžung Rigpä Dordže. Lidé, kteří se s ním setkali osobně, ho popisovali jako obrovskou horu energie a radosti. Manifestoval všechny vlastnosti osvícení, všechny druhy vhledu a moudrosti. Setkání s ním bylo setkáním s živým buddhou.

Mnoho lidí od něj obdrželo transmisi mahámudry, jež je "skokem" do stavu mysli buddhy a je klenotem Buddhova učení, o kterém Buddha Šákjamuni prohlásil: "Nehledejte žádné vyšší učení než toto, žádné neexistuje," a mnoho jiných transmisí a požehnání. Založil mnoho center linie Karma Kagjü po celém světě a toto učení, jako již mnohokráte v minulosti, přenesl před jeho zničením v tradičních buddhistických kulturách, jako je například Tibet, Nepál atd., do svobodného světa. Šestnáctý Karmapa zemřel v roce 1981 v nemocnici v Chicagu. I jeho smrt byla smrtí jogína a manifestoval, že přechod z jednoho zrození do druhého je pro mistra mahámudry jako přechod z jednoho snu do druhého nebo jako převlečení šatů. Po jeho kremaci v Rumteku se zachovaly neporušené jeho oči, jazyk a srdce jako relikvie nesoucí požehnání jeho center těla, řeči a mysli.

Bohužel, jako už mnohokráte v historii, vzniklo po smrti 16. Karmapy určité vakuum, ve kterém se různí vysocí lamové snažili získat maximální výhody pro sebe a své žáky. Takoví lamové, jako je Karmapa, mají velký vliv na své žáky a všechny lidi. Proto je jeho rozpoznání prestižní záležitostí a ten, kdo ho rozpozná, se může, díky otevřenosti a oddanosti žáků, těšit z velkého množství výhod.

Zřejmě to bylo důvodem nalezení dvou kandidátů na inkarnaci lamy Karmapy. První kandidát, Örgjän Thinlä, byl rozpoznán Taiem Situem rinpočhem a Gjalcchabem rinpočhem (který již za časů 8. Karmapy prosazoval dosazení nepravého kandidáta na trůn - pozn. autora) a je jediným kandidátem na inkarnaci vysokého lamy, který má podporu Komunistické strany Číny. V současné době utekl z Tibetu a požádal o ochranu tibetského Dalajlamu, který se zatím rozpakuje udělit mu jakoukoliv podporu. Z jedné strany zřejmě proto, že něco podobného nemá jakoukoliv historickou obdobu, a z druhé zřejmě proto, že prohlédnutí nejasné tibetské politiky typu "Tvůj strýc něco dluží mému synovci" by mohlo v očích veřejnosti poškodit nadčasové a nekulturní hodnoty buddhismu. Za zmínku jistě stojí fakt, že bývalí tibetští sloužící a rodina tohoto chlapce jsou v tomto okamžiku, možná v rámci čínské tradice, mučeni za to, že kryli chlapcův útěk. Nikdo z lidí, kteří čtou noviny, už zřejmě nevěří tomu, že je zájmem Číny, která vyvraždila čtvrtinu původního obyvatelstva Tibetu, podporovat nezávislého, silného, svobodného Karmapu a tím i rozvoj buddhismu.

Druhý kandidát na 17. Karmapu, Thaje Dordže, byl rozpoznán Šamarem rinpočhem, nejdůležitějším žákem 16. Karmapy, který byl vždy v historii linie Karma Kagjü od Karmapy neoddělitelný a Lobpönem Cečhu rinpočhem, jenž byl jedním z Karmapových nejbližších žáků a přátel. Mezi nejdůležitější zastánce tohoto kandidáta patří i lama Ole Nydahl, jenž pokračoval v práci Karmapy po jeho smrti, především ve svobodném světě, Evropě, Americe, a který zde založil okolo tří set center Diamantové cesty.

Tento kandidát vyrůstá mezi svými žáky ve svobodném světě a v nedávné době poprvé přijel do Evropy. Rozpoznání inkarnace určitého vysokého učitele je velmi složitou záležitostí a nezbytný je vysoký stupeň vhledu a meditační schopnosti. Obzvláště proto, že žáci, především na začátku svého rozvoje, vidí v učiteli především svá očekávání a představy.

Jedno je ale jisté, Evropané, kteří jsou zvyklí dívat se jasně na všechny situace, kontrolovat i ty nejvyšší osobnosti veřejného života, stojí mimo středověkou tibetskou kulturu a obzvláště ti, kteří vědí, kým byl 16. Karmapa, budou očekávat, že 17. Karmapa bude manifestovat vlastnosti Karmapů. Někteří Karmapové byli nalezeni na základě predikčních dopisů, jiní se rozpoznali sami, ale všichni museli manifestovat vlastnosti Karmapů. Pár lidí můžete podvádět dlouho, mnoho lidí můžete podvádět chvíli, ale nemůžete pořád podvádět všechny inteligentní a vzdělané lidi.

V buddhismu jde o rozvoj všech dokonalých vlastností mysli, přičemž nepostradatelné jsou schopnost jasně uvažovat a vidět věci takové, jaké jsou. Pokud budou žáci tyto vlastnosti rozvíjet a důvěřovat jim, nebudou mít zmatek a nejistota žádné místo, kam by se ukryly.