Čhögjal Namkhai Norbu se narodil desátého
dne, desátého měsíce roku Země a Tygra (5.12.1938) ve vesnici Geug,
v okrese Čongra, v kraji Derge ve východním Tibetu. Jeho otec
pocházel ze šlechtické rodiny a pracoval jako vládní úředník v Derge.
Ve věku dvou let byl Namkhai Norbu rozpoznán jako reinkarnace Adzom
Drugpy (1841 – 1934), jednoho z velkých mistrů dzogčhenu začátku
minulého století.
Adzom Drugpa se stal tertönem neboli
objevitelem nauk, skrytých legendárním Guru Rinpočhem, poté, co ve
svých třiceti letech přijal ve vizích nauku od nesrovnatelného
Džigme Lingpy. Sedmatřicetkrát obdržel při různých příležitostech
předání od svého hlavního mistra Džamjang Khjence Wangpa; od Patrul
Rinpočheho přijal kompletní předání nauky Longčhen Ňingthig
a poučení o calungu. Adzom Drugpa učil ve svém Adzom-garu ve
východním Tibetu během letních a zimních meditačních soustředění
a stal se učitelem řady dnešních učitelů dzogčhenu. Byl mezi nimi
i strýc Namkhai Norbua, Orgjen Tendzin, který byl Rinpočheho prvním
učitelem dzogčhenu.
Hlava linie Kagjü Jeho Svatost 16. Gjalwa
Karmapa a Palpung Situ Rinpočhe, pak rozpoznali osmiletého Norbu
Rinpočheho také jako inkarnaci mysli Lhodug Žabdrung Rinpočheho,
inkarnaci velkého mistra linie Drugpa Kagjü Pema Karpa a skutečného
historického zakladatele Bhútánu.
Od osmi do dvanácti let studoval Čhögjal
Namkhai Norbu v klášterní koleji Derge böntö nauky madhjámiky a jógačáry,
později také významné tantry, indickou a čínskou astrologii,
pradžnápáramitové sútry, logiku a světské nauky. Přijal také nauky
školy Sákja. Se svým strýcem Orgjen Tendzinem se pak odebral do
ústraní meditační jeskyně a přijal od syna Adzom Drugpy cykly nauk
Dordže Drolö, Longčhen Ňingthig a Gongpa zangthal. Jeho osobní
učitel mu pak doporučil, aby vyhledal ženu z oblasti Kadari, živoucí
ztělesnění samotné Vadžrajogíní, a přijal od ní iniciaci. Mistryně
Aju Khandro Dordže Paldrön (1838 – 1953) byla přímou žačkou velkého
Džamjang Khjence Wangpa a mistra Ňagla Pema Düdula. V té době jí
bylo sto třináct let a v meditačním ústraní ve tmě již trávila
padesát šest let. Norbu Rinpočhe od ní obdržel termy mysli Džamjang
Khjence Wangpa a také její vlastní termy.
V roce 1954 byl pozván jako představitel
tibetské mládeže na návštěvu lidové Číny a působil tam jako
univerzitní instruktor tibetštiny. V této době přijal od známého
Gangkar Rinpočheho instrukce o šesti Náropových jógách, mahámudře
a tibetské medicíně. Současně se zdokonalil v čínštině a
mongolštině.
V sedmnácti letech se na popud vize, kterou
měl ve snu, vrátil do rodného kraje Derge, aby se setkal se svým
hlavním mistrem, Ňagla Rinpočhem Rigdzin Čhangčhub Dordžem (1825 –
1978). Čhangčhub Dordže byl žákem Adzom Drugpy, Ňagla Pema Düdula a Šardza
Rinpočheho, proslulého bönistického mistra dzogčhenu, který
uskutečnil těla světla. Čhangčhub Dordže byl lékařem a vedl komunitu
Ňaglagar. Norbu Rinpočhe od něho obdržel esenciální nauky dzogčhenu
- semde, longde a mengagde. Nejdůležitější však bylo, že od něj
přijal přímé uvedení do zkušenosti dzogčhenu. Norbu Rinpočhe zde
strávil několik měsíců, asistoval mistrovi v lékařské praxi
a sloužil mu jako písař a sekretář.
Pak se vydal na dlouhou pouť do středního
Tibetu, Nepálu, Indie a Bhútánu. Když se vrátil do Derge, našel svou
zemi v politickém úpadku. Uprchl do Sikkimu, kde pracoval jako autor
a editor tibetských učebnic. V roce 1960 odešel na pozvání profesora
Giuseppe Tucciho do Itálie.
Zde působil čtyři roky jako vědecký
asistent v Institutu pro Střední a Dálný východ, nadále
spolupracoval s Tuccim, pořádal semináře o tibetské józe, medicíně
a astrologii.
V následujících čtyřiadvaceti letech
působil jako profesor Orientálního institutu neapolské univerzity,
kde učil tibetštinu, mongolštinu a kulturní dějiny Tibetu. Prováděl
rozsáhlý výzkum historických kořenů tibetské kultury a pátral po
literárních pramenech bönistické tradice. V roce 1983 předsedal
první Mezinárodní konferenci o tibetské medicíně v Benátkách. Přes
všechny tyto aktivity si našel čas na to, aby od roku 1976 vedl
neformální meditační soustředění v mnoha zemích světa, i když
podnětem pro to, aby začal učit, byly až opakované žádosti mistrů,
jako např. 16. Gjalwa Karmapy.
V současnosti se Namkhai Norbu Rinpočhe
plně věnuje Komunitě dzogčhenu, jejíž centra jsou již na všech
kontinentech (kromě Antarktidy). Namkhai Norbu Rinpočhe představuje
nesektářský proud v tibetské tradici, který podporuje vzájemnou
spolupráci všech mistrů. Hlavní centrum je v
Merigaru, v italských horách mezi Florencií a Římem. Učila zde
celá řada mistrů všech škol, např. J.S. 14. dalajlama, J.S. Sákja
Trinzin, J.S. Penor Rinpočhe, Khandro Rinpočhe, Sogjal Rinpočhe, Tai
Situ Rinpočhe, Dugu Čhögjal Rinpočhe, Lopön Tenzin Namdak, Ňičhang
Rinpočhe a mnozí další.
Čhögjal Namkhai Norbu je autorem mnoha knih
o buddhismu, dzogčhenu, bönu a historii Tibetu, v češtině byly dosud
vydány jeho knihy "Křišťál
a cesta světla", "Zrcadlo",
"Dzogčhen,
přirozeně dokonalý stav" v nakladatelství
DharmaGaia a "Snová jóga a praxe přirozeného světla"
v nakladatelství Avatar. |