Menhiry | ||||
Kounov | 13°42´ | 50°14´ | 525 m.n.m. | |
|
||||
Ve vzdálenosti 980 m od křižovatky žluté turistické značky se silnicí Kounov - Domoušice směrem na Domoušice protíná silnice řadu, která s největší pravděpodobností směřovala pod svah Roviny, směrem ke kótě 512,7 m. | ||||
Popis: | ||||
Ve vzdálenosti 980 m od křižovatky žluté turistické značky se silnicí Kounov - Domoušice směrem na Domoušice protíná silnice řadu, která s největší pravděpodobností směřovala pod svah Roviny, směrem ke kótě 512,7 m. Na výše uvedené slunovratové linii se ve vzdálenosti asi 1 km odtud nachází známý kámen Pegas patřící do kounovského seskupení. Samostatná řada o celkové délce 15 m v linii 280° ležící 250 m od Nečemických řad jižním směrem. A řada kamenů, kterou protíná lesní cesta 300 m nad hájovnou Nový svět směrem k silnici do Třeskonic. | ||||
Kameny mají stejnou
strukturu jako hlavní Nečemická část. Potom je zde kámen ležící
na kopci 450 m jižně od kóty 418 m Vlčí důl. Je to ideální místo
pro vizír, s rozhledem na Výrov, les s Nečemickými řadami, Špičák
a část Roviny. Odtud 200 m severozápadně se nachází na svahu listnatého
a smíšeného lesa opět další kamenná řada orientovaná E - W.
Na východní okraj řady navazuje další ve směru N-S, která končí
na okraji lesa několika velkými kameny. Jde pravděpodobně o kameny
odstraněné z pole, které byly původně v slunovratové linii až
ke Klůčku. O náhodné uskupení kamenů se určitě nejedná. Některé
vykazují jisté známky opracování. Při zběžném pohledu do
geologické mapy je zřejmé, že některá uskupení i jednotlivé
menhiry leží právě v místech geologických zlomů (jen v našem
okolí je to Panna u Rakovníka, Klobucký pastýř, Hředle, Drahomyšl,
Slavětín atd.) Zjišťováním tektonických zlomů využitím metody
molekulárních forem prvků se zabývá B. Krčmář (Archeologické
rozhledy 99). Z uvedeného vyplývá, že kámen Pegas leží v bodě,
kde se protínají nejméně tři zlomové struktury, a to ve směrech
S-J;V-Z; SV-JZ. To s největší pravděpodobností způsobuje energetické vjemy proutkařů a senzibilů. |
||||
mapa A. Lustiga z roku 1937 | ||||
půdorysný přehled kamenných řad (Archeoastronomie) | ||||
výškové profily kamenných řad (Archeoastronomie) | ||||
Historie: | ||||
Význam: | ||||
Poznámky: | ||||
Severně od Kounova
jest kopec Rovina 526 m jako pokračování hřebene Džbánu. Asi ve stření
části kopce objevil uč. Patejdl ony kamenné řady, kterých je celkem
čtrnáct. Jsou přesně rovnoběžné, od sebe vzdáleny v různých vzdálenostech od 13-30. 3 m a přetínají celý kopec v délce 400 m. Probíhají směrem přesně od severu k jihu, jak jest patrno na nákresu. Velikost balvanů dosahuje až 1m, tedy dosti značná, a řady jsou celistvé, t.j. kameny tvoří celistvou řadu. Na první pohled zdálo by se, že jde patrně o pouhý úkaz geologický, jak také dokládá J. N. Wondřich, který popírá umělý jejich původ. Rovněž Stocký a Schránil považují tuto domněnku za správnou. Podrobnějším zjištěním jest však podle mého přesvědčení tato domněnka vyvrácena. Složení celého kopce, tudíž i podklad pod řadami tvoří zvětralá opuka, kdežto kameny samy jsou složením křemenec, tedy původu mnohem staršího. Tato okolnost, jakož i přesný směr řad, myslím, ukazují, že jde skutečně o cennou praehistorickou památku. Dosud však nebyl zjištěn pravý účel uvedených řad. Podle jedné domněnky měly tyto řady býti jakési astronomické linie, určující pohyb slunce a polohy význačných hvězd. Jiní badatelé domnívají se, že účel řad jest náboženský (z doby pohanské), což by snad bylo pravděpodobnější. V každém případě jde však o zajímavý nález, nad kterým se i laik pozastaví a zamyslí nad minulostí našich dávných předků. Jar. Šmíd, odb. uč. Pozn. red.: Překvapuje, kolik zjevů je v přírodě, kde nenajdeme v geologii běžné vysvětlení. V našem případě to svádí k nemyslitelnému výkladu, že kameny byly naneseny uměle člověkem a zaráží ovšem, že jde o tak četné řady a to na celém velkém kopci. Hlavní důvod je ten, že nejde o žíly - horniny ny povrchu nepokračují do hloubky, nýbrž leží na povrchu. Ale to, že leží v paralelních řadách je nápadné. Vysvětlení by mohlo být, že jsou to zbytky někdejšího příkrovu: podél puklin pronikly vody, stmelily písky a tak, když některé horniny odvětraůy, zůstaly jen stmelené, zpevněné křemité pískovce, tvořící řady. To je příklad přirozených vysvětlení. VESMÍR časopis o šíření přírodních věd a jejich užití (r. XV 1936-1937) |
||||
Fotogalerie: | ||||