Bohové
Slovanská božstva
	Triglav
	uctívaný západními Slovany, sféry jeho moci - nebe, zem a podsvětí
	Jednou z nejdůležitějších oblastí v Pobaltí bylo ústí Odry, kde vznikaly významné, dobře chráněné přístavy, centra dálkového obchodu, odkud vyplouvaly lodě do švédské Birky, do Novgorodu i na západ do Porýní. Adam Brémský s obdivem mluví o Wolinu, bájné Vinetě či Jómsburgu severských ság, jenž předčil lidnatostí a výstavností všechny přístavy na jižním pobřeží Baltu, než byl ve 12. stol. zastíněn Štětínem. V obou těchto přístavech i v jejich okolí ctili boha známého pod jménem Triglav. Nevíme, zda to bylo jméno původní nebo pouze přízvisko boha jiného jména, odvozené z lokálního zobrazování se třemi hlavami či obličeji. Rozhodně šlo opět o místní božstvo, jehož kult se nerozšířil dále než do Braniboru, kde zanikl pokřtěním knížete Pribislava r. 1136. Zprávy o wolinském a štětínském Triglavovi zaznamenali Ebbo, Herbord a Prieflingenský mnich, životopisci bamberského biskupa Otty, horlivého šiřitele křesťanské víry v pohanském Pomořansku v první polovině 12. stol. Ve Wolinu zničil chrám, kde byl uctíván zlatý či spíše jen pozlacený Triglav, kterého však pohanští kněží stačili včas zachránit a ukrýt ve vykotlaném stromě někde v okolí města, kam mohli jeho ctitelé dále chodit obětovat. Přes všechno úsilí se Ottovi nepodařilo toto místo objevit a idolu se zmocnit, jako se stalo ve Štětíně, kde Triglava rozsekal a jeho tři stříbrné hlavy poslal papeži Kalixtovi II. do Říma na důkaz úspěchu své misijní cesty. Štětínský Triglav měl prý oči a ústa zakryté zlatým pásem, aby neviděl hříchy lidí, a jeho tři hlavy symbolizovaly podle Ebbona tři sféry jeho vlády: nebe (svět bohů), zemi (svět lidí) a podsvětí (svět nemrtvých). V této představě se spatřuje vliv křesťanství, ba dokonce Triglav sám je někdy vykládán jako deformace křesťanské sv. Trojice. V křesťanské ikonografii byla sice sv. Trojice někdy zobrazována rovněž se třemi hlavami nebo tvářemi, avšak teprve od 13. stol., takže o křesťanském původu pomořanského Triglava z 11. - 12. stol. nemůže být ani řeči. Neuspokojuje však ani výklad jeho jména podle tří vrchů ve Štětíně, kde stály Triglavovy chrámy; v jiných místech jeho kultu, např. právě ve Wolinu, tento důvod odpadá. Triglavův kult musel být v první polovině 12. stol. již v úpadku, jestliže lid sám pomáhal Ottovi bořit štětínské chrámy a rozebírat jejich poklady. Podobně jako v případě Svarožicově a Svantovitově zdobily stěny svatyně řezby a malby a také Triglavovi byl zasvěcen kůň se zlatě a stříbrně zdobeným sedlem,i zde se věštba řídila tím, jak kůň překračoval zkřížená kopí. Jinak se legendisté o funkci Triglavově blíže nezmiňují. Obdobně jako ostatní lokální božstva sdružoval patrně funkci válečnou i hospodářskou. O použití drahých kovů ve výrobě idolů a jejich atributů se někdy pochybuje, nikoli však zcela právem. V případě Wolinu i Štětína šlo totiž o bohatá obchodní a přístavní města, která si jistě mohla dovolit reprezentativní kult, v němž nemohlo chybět stříbro ani zlato, naplňující v podobě darů chrámové pokladnice. Sochy byly nejspíš dřevěné - proto je mohl Otto rozsekat - s pozlacenými nebo postříbřenými částmi, jak to máme ostatně dosvědčeno i pro idoly v Kyjevě. O braniborském Triglavovi konkrétní údaje chybějí. Zmiňuje se o něm jen pozdní braniborská kronika ze 13. stol. a připomíná jej i český kronikář Pulkava z druhé poloviny 14. stol. Jde o jediný doložený případ, kdy božstvo s centrem kultu na baltském pobřeží mělo svoji svatyni i hlouběji ve vnitrozemí. Není také jisté, zda záhadný Tjarnaglofi severské Knytlingaságy označuje Triglava, jak se domnívají někteří badatelé, nebo jiné, samostatné božstvo. Neověřený zůstává také údaj ze 16. stol., že ještě v roce 1526 stály v okolí Míšně kamenné idoly se třemi obličeji. Zato se nyní objevují názory (A. Gieysztor) o jeho souvislosti s východoslovanským a jihoslovanským Trojanem, dříve odvozovaným od římského císaře Trajána. Trojhlavost srbského folklórního ducha Trojana tu sama o sobě není pro spojování s Triglavem dostatečným argumentem. Jinak se Triglav vyskytuje jen jako místní jméno, např. známá hora v Julských Alpách, jež však nemá s kultem Triglavovým pravděpodobně nic společného.
	Zdroj části textu: slovanstvo.wz.cz