Bohové | ||||
Slovanská božstva | ||||
Perun | ||||
vládce hromu a blesku, bůh války | ||||
srovnáván s bohy: Zeus, Jupiter, Thor, Taranis, Perkunas, Parjánya | ||||
Nejsilnějším bohem slovanského
panteonu je hromovládný Perun, který v době válek vystupuje do čela
slovanského panteonu, aby zajistil vítězství našim zbraním a ochránil ty,
kteří jdou do války. V době míru je bohem deště, bouře, hromu a blesku,
přinášeje úrodě vláhu. Je mu zasvěcen nejsilnější strom v přírodě - dub, ke
kterému Slované přinášeli oběti. Jeho posvátným zvířetem je býk. Jeho zbraní
je ohnivá sekera. Tato posvátná sekera letící po obloze je nazývaná bleskem.
Zasvěcen je mu i den, a to čtvrtek, v polabštině se nazýval Perundan. Jeho
jméno lze jednoduše z praslovanštiny přeložit jako "ten , kdo silně pere".
Perun pro svou sílu je patronem i nad archaickým právním řádem Slovanů , je oblíbeným ručitelem smluv a ochráncem lidí a společnosti, zajišťuje tak soulad na zemi. Perun stál i v čele kyjevského panteonu knížete Vladimíra, poté, co se z politických důvodů obrátil na křesťanství, nechal Perunovu modlu vláčet na koňských ocasech, přitom ho dvanáct mužů bylo proutím. Poté byl uvrhnut do vod Dněpru. Podobně skončila i Perunova modla v Novgorodě. Jinde připomínají Perunovo uctívání četná místní jména, ať už je to hora Peren v Makedonii, nebo Peruni vrh v Istrii. Jeho jméno zná i folklórní podání až do 19. století. Ve středověkých Čechách je doloženo i vlastní jméno Perun. S křesťanstvím přešla Perunova funkce na sv. Ilju (Eliáše) gromovnika, jehož svátek se slaví 20. července. |
||||
Zdroj části textu: slovanstvo.wz.cz |