Jsou to posvátné předměty, které před hordami drancujících komunistů ve třicátých letech ukryl jeden z mnichů, lama Tuduv. O pokladu vyprávěl svému vnukovi a ten nyní na toto místo zavedl tým archeologů. Na denní světlo vyzvedli dvě bedny plné sošek, vzácných rukopisů a dalších předmětů.

Příběh se odehrál u kláštera ležícího asi 450 kilometrů jihovýchodně od Ulánbátaru. "Moji předci ochraňovali tyto předměty mnoho let, nyní je řada na mně," řekl agentuře AFP onen vnuk, Cundoj Altangerel.

Část pokladu vyzvedl již před časem, nyní dovolil vykopat jen dvě bedny, několik dalších jich na místě zůstalo."V budoucnu plánujeme vykopat i zbývající bedny," prohlásil.

Až přijdou lepší časy

Ve třicátých letech začala komunistická vláda ničit vše, co připomínalo buddhismus, mniši končili jako nepřátelé lidu v pracovních táborech. Lama Tuduv, zachránce pokladů, však dokázal utéci, bedny zakopat a prožít zbytek života jako pastevec.

Někdejší lama Tuduv je již dávno mrtvý, zemřel v roce 1987, do hrobu si však neodnesl přesný popis místa, kde v poušti Gobi po 70 let odpočívaly poklady z buddhistického kláštera. Svého vnuka Cundoje čas od času zkoušel, zda se od něj opravdu naučil nazpaměť, jak k bednám dojít, až přijdou lepší časy.

Ty opravdu přišly, když počátkem 90. let skončila vláda komunistů. Tehdy se Cundoj rozhodl alespoň část věcí vykopat – a místo se mu opravdu podařilo najít.

Šlo však jen o zlomek předmětů, které původně chtěli mniši před komunistickým běsněním zachránit – vzácné artefakty byly ukryty ve více než tisícovce beden. Lama Tuduv dokázal schovat jen čtyřiašedesát z nich. I tak šlo o heroický výkon, bedny musel potají nakládat na koně a v noci odvážet kamsi do pouště.

Poklad v přímém přenosu

Nikomu neřekl, kde je ono tajemné místo, a to ani své rodině. Až v šedesátých letech se rozhodl, že Cundoj bude tím, kde bude dále strážit poklad z kláštera. Vše mu tedy jednoho dne popsal.

Třetina z beden, které vyzvedl jeho vnuk v 90. letech, se stala základem expozice jeho malého muzea. Tam se s ním potkal amatérský hledač pokladů z Rakouska jménem Michael Eisenriegler. Přesvědčil ho, že by stálo za to vyzvednout další část pokladu, a to v přímém přenosu.

O víkendu tedy mohli zájemci sledovat na internetových stránkách Gobi-treasure přenos chvil, kdy se rakousko-mongolský tým ponořil do nitra pouště.

"Jsou to naprosto fantastické buddhistické umělecké předměty. Pro Mongolsko mají obrovskou hodnotu, neboť buddhismus byl v komunistické éře téměř zničen," řekl Eisenriegler stanici BBC. "Jsem hrozně unavený, ale také jsem naprosto fascinován tím, co jsem viděl," dodal.

Bedny podle jeho internetových stránek obsahují kromě soch, obrazů či rukopisů také například vzácné kostýmy užívané k náboženským rituálům.

A také část pozůstalosti místního buddhistického mistra jménem Danzan Ravdžá, který měl v této oblasti velký vliv v první polovině 19. století. Napsal stovky básní, byl znám široko daleko a dodnes kolují legendy o jeho zázračných skutcích.

"Chtěli jsme, aby se o něm vědělo na Západě," řekl Eisenriegler agentuře AFP. Ale stejně tak je důležité připomenout ho Mongolům – jako někoho, jehož předměty jsou pokladem i po desítkách let v poušti.