Norská vláda,
která stavbu za pět milionů dolarů financuje,
zveřejnila finální podobu sýpky pro "soudný den".
Ten může podle vědců nastat například během srážky
Země s asteroidem, jaderné války nebo přírodní
katastrofy způsobené změnami klimatu.
Stavba
zapuštěná 120 metrů hluboko do skály vznikne na
odlehlém arktickém souostroví Špicberky do roku
2008. Ochránit ji má také okolní věčně zmrzlá půda,
zvaná permafrost.
Sýpku neohrozí ani tající ledovce
Architekti z organizace Global Crop
Diversity Trust, které byl svěřen úkol "uchovat
rozmanitost rostlinných druhů na
věčnost", přemýšleli vskutku futuristicky.
"Vytvořili jsme modely klimatických změn, jak by
se mohly v drastické podobě vyvíjet v příštích 200
letech. A to včetně tání ledovců na obou pólech a v
Grónsku. Stavba by podle našich výpočtů měla zůstat
nad hladinou moře," řekl BBC tajemník organizace
Cary Fowler.
Arktická sýpka má sloužit jako rezervní fond v
globální síti semenných bank, jimž bude také v
případě potřeby doplňovat zásoby.
"Takový případ nastal například loni v září, kdy
tajfun na Filipínách poničil tamní semennou banku,"
připomněl Fowler.
Důležité pravidlo: nespoléhat na lidi
Vzorky semen budou uskladněny při teplotě
minus 18 stupňů Celsia. Doba zmražení se přitom liší
podle druhů rostlin tak, aby semena byla schopná
opět vyklíčit.
Například hrášek přežije pouze 20 až 30 let.
Slunečnice nebo obilí jsou naopak životaschopné i po
desítkách až stovkách let.
Nedůvěra v odpovědnost člověka jako druhu je
zjevná i z organizačního chodu sýpky. Žádní
zaměstnanci na plný úvazek tu působit nebudou,
osobně zkontrolovat stav zásob přijde někdo pouze
jednou za rok.
"Pokud už postavíte zařízení pro nejhorší
katastrofické scénáře, nemůžete vlastně ani příliš
na lidi spoléhat," uvažuje doktor Fowler.