Mysticka

Čeká nás období bohaté na extrémní výstřelky počasí. Tvrdí to alespoň náměstek Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Lednové výstřelky počasí ani síla čtvrtečního orkánu prý nemá v české historii srovnání.

Odkud a proč do Česka vtrhl orkán? A souvisí to nějak s neobvykle teplou zimou?
Laicky to lze vyjádřit jen obtížně. Ale pokusím se: může za to rozložení studeného a teplého vzduchu na severní polokouli. Jinými slovy - zavládl velký kontrast mezi chladným vzduchem arktické oblasti a tím teplým nad střední Evropou.

A teď mezi sebou tato dvě pásma studeného a teplého vzduchu "bojují"?
Pro srozumitelnost je možné takové srovnání použít. Tato dvě teplotně odlišná pásma mezi sebou "bojují", "přetahují se" a výsledkem tohoto "souboje" je, že se vytvoří nebezpečné proudění vzduchu, které teď nad Evropou získalo sílu orkánu.

Mám tomu rozumět tak, že "boj" je o to urputnější, čím teplejší vzduch v zimě nad Evropou vládne?
Ano. Ten váš "boj" je tím tvrdší, čím větší je teplotní kontrast vzdušných pásem nad Arktidou a Evropou.
Ze srážky dvou teplotně odlišných front pak vzešly i bouřky s hromobitím (prošly přes celé Česko), které jinak v zimě nebývají moc k vidění.

Nejste nad stále prudšími výkyvy počasí tak trochu bezradní? Není načase se hlouběji zabývat tím, jaké klimatické změny nás v budoucnu mohou čekat?
Bezradní nejsme a dlouhodobé předpovědi či vize o klimatických změnách jsou jednou z priorit našeho ústavu. Dokonce se jim věnují specializovaní odborníci. Lidé, kteří se například zabývají předpovědí počasí, nemají tudíž nic společného s experty, kteří mají na starosti klimatické modelování a vyhodnocování klimatu.

A co nás tedy v následujících deseti či dvaceti letech čeká, když nad tím tak bádáte?
Doufám, že nás čeká maximálně to, čeho jsme byli svědky v minulém desetiletí. To znamená: jeden rok povodně, ten druhý sucho. Jeden rok hodně sněhu, ten druhý naopak málo. Jinak řečeno: čeká nás období bohaté na extrémní výstřelky počasí.

Doufáte? Znamená to, že máte v záloze i katastrofičtější verze?
Věřím, že to nebude horší. Že povodně nebudou každý rok. Že ani sucho nebude každý rok. Ale stát se to může. Počasí může být vždy horší, než meteorologové předpokládají. Ale již to, co jsme s prudkými změnami počasí zažili v uplynulých pěti letech, je natolik špatné, že před tím už nemůžeme zavírat oči.

Před čím?
Před globální změnou klimatu.

A co ji vlastně vyvolává?
Na to panují různé názory. V každém případě lze říci, že za to může přirozené kolísání klimatu a působení lidí na atmosféru - zejména zvyšující se produkce skleníkových plynů. Diskuse mezi odborníky se vede jen o tom, který z těchto vlivů převládá. Zatím je obtížné to jednoznačně říci. Ale ať je to, jak chce, jde o společné působení těchto dvou vlivů.

V každém případě je zvláštní, že extrém následuje extrém: nejprve extrémně dlouhá zima, po ní extrémně horoucí léto, no a teď extrémně teplá zima. To je dost "ojedinělá" série, ne?
Na jeden rok je to až příliš mnoho extrémů. To je fakt. Něco podobného nepamatuji. A myslím, že ani mnohem starší kolegové z Hydrometeorologického ústavu. Počkejte... snad jen léto 1983 a následující zima: přehrady byly tenkrát suchem natolik vyprázdněné, že se začaly omezovat dodávky pitné vody. A hned nato přišla zima bohatá na sníh. S letošními výstřelky počasí se to nedá nicméně srovnávat.

Když už jsme u vzpomínek: naměřili jste někdy v historii Hydrometeorologického ústavu tak silný orkán? Na Sněžce dosáhl dokonce 216 kilometrů za hodinu.
Myslím, že tu ještě nic podobného nebylo. Zvláště když vezmu v úvahu, že orkán přešel přes celé území republiky. Jeho extrémní sílu jsme nezaznamenali - tak jako jindy - jen na hřebenech hor, ale i v nižších polohách.

Dá se opravdu říct, že to, co letos zažíváme, vypovídá o probíhajících globálních klimatických změnách?
Nepochybuji o tom. A čísla to jen dokladují. Když se podíváme na odchylky globálních teplot v posledních deseti patnácti letech, tak ty odchylky jsou výrazně kladné. To může zpochybňovat jen ignorant.

Některé katastrofické filmy předkládají hrozivé scénáře. Obrovskými sněhovými závějemi zasypaný New York, zaplavená města, zničující uragány, po nichž zůstává jen pustina. Na tohle se máme připravit?
Podobné umělecké nadsázky beru vždy s velkou rezervou. Ale záleží, jaké období vás z hlediska klimatických změn zajímá. Pokud máte na mysli následující desítky let, tak neočekávám dramatické změny. Jestliže se však budeme bavit o výhledu na stovky či tisícovky let, tak můžeme očekávat cokoliv.

Nestrašte. Co třeba?
Pravděpodobný je návrat doby ledové.
Ale znovu říkám - díváme se tisíce let dopředu.

Kde berete tu jistotu?
Geologická minulost Země nám leccos napovídá, a je tudíž celkem pochopitelné, že to, co se někdy v geologické minulosti na Zemi vyskytlo, může nastat znovu. Naše planeta se vyvíjí v určitých opakujících se cyklech.

Takže orkán Kyrill, jak ho nazvali v Německu, je ve srovnání s tím, co Zemi čeká, jen nevinný vánek?
Znovu: v následujících desetiletích bychom něčemu podobnému měli přivyknout. Orkány nebudou ve střední Evropě výjimečné. A pokud jde o několikasetletou budoucnost? V té může být síla nynějšího orkánu opravdu jen k zasmání.

Aktuality 2007




	Leden roku 2007
	Libor Kukliš

	Mimořádně teplý podzim vystřídala v prosinci zima. Jak jinak než mimořádná. O její vyjímečnosti pochybuje jen málokdo. V celé Evropě není v polovině ledna žádný sníh, ani na horách ho není dostatek, a teploty se pohybují vysoko nad normálem. V ČR se rtuť v teploměrech v první lednové dekádě vyšplhala 5,6 stupně Celsia nad bod mrazu. Dlouhodobá hodnota byla překročena o úctyhodných 7,9 stupně. Novým rekordem byl překonán ten dosavadní z roku 1998 o 0,7 stupně. Atypické podmínky obrací přírodní rytmy vzhůru nohama. Podobný průběh zimy zažívají také obyvatelé USA a Kanady. Podle odborníků je současný ráz počasí ovlivňován klimatickým jevem El Niňo, jehož síla a rozsah nabývají na významu společně s globálním oteplováním. Žádného výraznějšího ochlazení se už letošní zimu pravděpodobně nedočkáme. "Zásoby studeného arktického vzduchu jsou totiž minimální," poznamenal slovenský klimatolog Milan Lapin z Univerzity Komenského v Bratislavě. Zatím nejteplejším dnem roku 2007 byl 10. leden, kdy se maximální denní teploty dostaly nad hranici 13 stupňů Celsia. Dlouhodobý průměr byl překonán o 11,6 stupně. Teplotní rekordy padly v například v Hradci Králové (13,8 st.) Brně (13,3 st.) nebo Ostravě (13,6 st.). Na některých místech bylo ještě tepleji - až 16 stupňů. To odpovídá hodnotám, které by se u nás měly podle statistik vyskytovat koncem dubna nebo v polovině října. 13. ledna byla v Praze naměřena teplota 13,4 stupně Celsia. Tím byl vyrovnán rekord z roku 1994. Teplotní anomálie v Evropě je způsobována tlakovými nížemi, které se se už řadu týdnů obnovují nad severovýchodním Atlantikem a celý kontinent je tak vystavován teplému jihozápadnímu proudění. Dokonce i v severní Skandinávii jsou teploty o 9 stupňů vyšší, než je pro začátek ledna obvyklé. Dlouhodobé předpovědi naznačují, že ani únor nepřinese výraznější změnu. "V noci by teploty měly klesnout pod nulu, ale přes den bude stále nad nulou," předpověděl František Chylík z královéhradecké pobočky Českého hydrometeorolgického ústavu (ČHMÚ). `Ptáci vyvádějí mladé` Jarní charakter počasí zmátl rostliny i živočichy. Z jižních krajin se vrátilo mnoho ptáků a další se na cestu na jih ani nevypravili. "Prázdná jsou ptačí zimoviště na vodách, kam se slétají vodní ptáci ze severských zemí," poznamenal Pavel Křížek z Ochrany fauny ČR. "Někteří severští ptáci, jako jsou brkoslavové, se tady dosud téměř ani neobjevili, na severu je asi taky tepleji a nic je k nám netlačí. Na Přerovsku i dnes vidíme přelety severských hus, které zimují více na jihu. Touto dobou už by tady obvykle nenacházely ani potravu. Mají zde stále příznivé podmínky. Na řece Bečvě v Přerově je nyní asi tak stovka racků chechtavých, kteří se tady v zimě vůbec nevyskytují, neboť potřebují volnou hladinu," popsal ČTK aktuální situaci Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku. Hlasitý zpěv, ozývající se z korun stromů, působí dojmem, jako by právě končil březen. Řada druhů, například sýkorky, vrabci, brhlíci nebo holubi, už začala hnízdit. Ornitologové z toho radost nemají. Pokud by se totiž citelně ochladilo, mláďata z vajec by se buď vůbec nevylíhla, nebo by záhy uhynula. V takovém případě by však ptáci už neměli sílu na jaře znovu zahnízdit, domnívá se David Číp, vedoucí záchranné stanice pro zraněné živočichy v Jaroměři. `Zimní spánek se nekoná, včely jsou zmatené` Sluníčko vylákalo ze svých úkrytů obojživelníky. Ze zimního spánku se probudili savci, například ježci nebo jezevci. "Potravu sice najdou, ale mají nabouraný biologický rytmus, a pojdou vysílením. Není v silách člověka jim pomoci," uvedl pro Hradecký deník David Číp. Jiným zvířatům mírná zima spíše prospívá. Pokud se počasí neobrátí do opačného extrému, nemůže jim současný klimatický výkyv ublížit. Zvýšenou aktivitu pozorují včelaři u svých včelstev. "Včely se vždy koncem ledna vylétávají na chvilku z úlů vyprázdnit. Teplé počasí je tentokrát tak zmátlo, že se letěly přesvědčit, zda už nenastalo jaro," řekl předseda královéhradecké organizace včelařů Radim Kupka. Na jednu stranu včelám nehrozí nebezpečí, že by venku zmrzly, současně ale existuje riziko, že by nové potomstvo mohlo uhynout, kdyby se posléze náhle ochladilo. `Rostliny kvetou, stromy pučí` S nelibostí sledují zprávy o počasí zemědělci. Rostliny vegetují a spotřebovávají živiny. Zejména holomráz by je nyní mohl vážně poškodit. Ale i kdyby nás zima už ničím nepřekvapila, hrozí přemnožení hlodavců a plísní. "Ten stav tady ještě nikdy nebyl. Já ho nepamatuji a těžko to hodnotit, ale domnívám se, že příznivé už to být nemůže," citovala ČTK prezidenta Agrární komory Jana Velebu. Pracovníci Farmaceutické fakulty v Hradci Králové potvrdili, že kvete kalina, rozkvétají sedmikrásky, rostou sněženky a tulipány mají narašeno. Na celém území naší republiky pučí stromy a keře, což není dobré, protože to znamená, že rychlý pokles teplot na minus deset stupňů by je vážně poškodil. "Postupné ochlazování rostliny zvládnou, ale kdyby šlo o jedno až dvoudenní teplotní skok, jednoduše by zmrzly. To se u nás stalo například o Silvestru v roce 1979," připomněl pro iDNES.cz Václav Větvička z pražské Botanické zahrady. Alergici by měli být na pozoru, neboť rozkvetlé stromy v části Evropy už začaly zvyšovat koncentraci pylu v ovzduší. `Nedostatek sněhu může způsobit katastrofální sucho` Vážným problémem by se mohl stát nedostatek vláhy. Podzim byl suchý, od srpna nebyly hlášeny žádné vydatnější srážky, pokud tedy nenapadne sníh, hladina spodní vody zůstane velmi nízká. "Největší obavy mám z toho, že nebude dostatečná sněhová pokrývka, na jaře tak nedojde vsakováním sněhu k přirozené obnově zdrojů vody v půdě. Když se přidá sušší rok, hrozí Česku velká sucha," řekl Právu Miroslav Trnka z Ústavu agrosystémů a bioklimatologie z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. "Kdyby nenapadl sníh, byla by to katastrofa. Vláhový deficit z loňska je totiž obrovský,“ souhlasil ředitel Zemědělského podniku Otice Oldřich Plánka. `Přemnožení klíšťat, šíření komára přenášejího malárii` Vědci poukázali na reálnou hrozbu přemnožení klíšťat, lýkožrouta a některých dalších druhů hmyzu. Celkové oteplování přispívá k rychlému šíření komára anofeles, který je přenašečem malárie. Jeho výskyt byl nedávno zaznamenán v německém Bavorsku a Porýní. `Nespokojení provozovatelé lanovek a vleků` Provozovatelé lyžařských lanovek a vleků kvůli abnormálním podmínkám přišli do této chvíle podle vlastního tvrzení asi o 20 procent z očekávaných tržeb za letošní zimu. `Ani do Ruska zima zatím nedorazila` Současná zimní sezóna zavdala příčinu k přepsání seznamu meteorologických kuriozit v Rusku. Od zahájení pravidelného měření před 130 lety tam nebylo ještě nikdy tepleji. Za normálních okolností v evropské části Ruska kolem poloviny ledna mrzne, až praští. Letos to ovšem neplatí. Kupříkladu 11. ledna naměřili v Moskvě 8,3 stupně Celsia, čímž byl o 3,7 stupně pokořen rekord z ledna 1991. `Rekordně mírná zima v Severní Americe` Pro Spojené státy byl rok 2006 nejteplejší v historii. Teplý prosinec i leden je v zámoří ještě více než u nás dáván do souvislosti s fenoménem El Niňo. Průměrná teplota v USA v prosinci 2006 (13 st.) překročila normál o 1,2 stupně Celsia. Nové měsíční rekordy byly dosaženy ve státech Minnesota, New York, Connecticut, Vermont a New Hampshire. Na Tři krále se lidé v New Yorku, Philadelphii a Norfolku slunili při teplotě kolem 22 stupňů Celsia, což je téměř 19 stupňů nad obvyklou hodnotou a o 5 stupňů nad dosavadním rekordem z roku 1950. Na severovýchodě začaly kvést ranné třešně a objevily se i první narcisy. Zvířata se probudila ze zimního spánku. První sníh napadl v New Yorku až 10. ledna. Sněžení trvalo jen 15 minut a zůstaly po něm nepatrné stopy. Jde o nejpozdější sněžení v tomto městě za posledních 129 let. Dosavadní průběh zimy značně znepokojil domorodce na severovýchodě Kanady. Hudsonův záliv, jenž by měl být v tuto roční dobu pokrytý vrtsvou souvislého ledu, ještě stále nezamrzl. "Něco takového nikdo z nás nepamatuje," prohlásil náčelník indiánského kmene Kríů Matthew Mukash. "Máme obavy o svou budoucnost. Naši starší nám říkají, že stejně jako se brání lidské tělo, tak se i Matka Země chystá očistit od jedů a nečistot, které jsou na jejím povrchu," dodal Mukash.
	Zdroj: http://gnosis9.net


	Sílu orkánu není s čím srovnat
	Čeká nás období bohaté na extrémní výstřelky počasí. Tvrdí to alespoň náměstek Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz. Lednové výstřelky počasí ani síla čtvrtečního orkánu prý nemá v české historii srovnání. Odkud a proč do Česka vtrhl orkán? A souvisí to nějak s neobvykle teplou zimou? Laicky to lze vyjádřit jen obtížně. Ale pokusím se: může za to rozložení studeného a teplého vzduchu na severní polokouli. Jinými slovy - zavládl velký kontrast mezi chladným vzduchem arktické oblasti a tím teplým nad střední Evropou. A teď mezi sebou tato dvě pásma studeného a teplého vzduchu "bojují"? Pro srozumitelnost je možné takové srovnání použít. Tato dvě teplotně odlišná pásma mezi sebou "bojují", "přetahují se" a výsledkem tohoto "souboje" je, že se vytvoří nebezpečné proudění vzduchu, které teď nad Evropou získalo sílu orkánu. Mám tomu rozumět tak, že "boj" je o to urputnější, čím teplejší vzduch v zimě nad Evropou vládne? Ano. Ten váš "boj" je tím tvrdší, čím větší je teplotní kontrast vzdušných pásem nad Arktidou a Evropou. Ze srážky dvou teplotně odlišných front pak vzešly i bouřky s hromobitím (prošly přes celé Česko), které jinak v zimě nebývají moc k vidění. Nejste nad stále prudšími výkyvy počasí tak trochu bezradní? Není načase se hlouběji zabývat tím, jaké klimatické změny nás v budoucnu mohou čekat? Bezradní nejsme a dlouhodobé předpovědi či vize o klimatických změnách jsou jednou z priorit našeho ústavu. Dokonce se jim věnují specializovaní odborníci. Lidé, kteří se například zabývají předpovědí počasí, nemají tudíž nic společného s experty, kteří mají na starosti klimatické modelování a vyhodnocování klimatu. A co nás tedy v následujících deseti či dvaceti letech čeká, když nad tím tak bádáte? Doufám, že nás čeká maximálně to, čeho jsme byli svědky v minulém desetiletí. To znamená: jeden rok povodně, ten druhý sucho. Jeden rok hodně sněhu, ten druhý naopak málo. Jinak řečeno: čeká nás období bohaté na extrémní výstřelky počasí. Doufáte? Znamená to, že máte v záloze i katastrofičtější verze? Věřím, že to nebude horší. Že povodně nebudou každý rok. Že ani sucho nebude každý rok. Ale stát se to může. Počasí může být vždy horší, než meteorologové předpokládají. Ale již to, co jsme s prudkými změnami počasí zažili v uplynulých pěti letech, je natolik špatné, že před tím už nemůžeme zavírat oči. Před čím? Před globální změnou klimatu. A co ji vlastně vyvolává? Na to panují různé názory. V každém případě lze říci, že za to může přirozené kolísání klimatu a působení lidí na atmosféru - zejména zvyšující se produkce skleníkových plynů. Diskuse mezi odborníky se vede jen o tom, který z těchto vlivů převládá. Zatím je obtížné to jednoznačně říci. Ale ať je to, jak chce, jde o společné působení těchto dvou vlivů. V každém případě je zvláštní, že extrém následuje extrém: nejprve extrémně dlouhá zima, po ní extrémně horoucí léto, no a teď extrémně teplá zima. To je dost "ojedinělá" série, ne? Na jeden rok je to až příliš mnoho extrémů. To je fakt. Něco podobného nepamatuji. A myslím, že ani mnohem starší kolegové z Hydrometeorologického ústavu. Počkejte... snad jen léto 1983 a následující zima: přehrady byly tenkrát suchem natolik vyprázdněné, že se začaly omezovat dodávky pitné vody. A hned nato přišla zima bohatá na sníh. S letošními výstřelky počasí se to nedá nicméně srovnávat. Když už jsme u vzpomínek: naměřili jste někdy v historii Hydrometeorologického ústavu tak silný orkán? Na Sněžce dosáhl dokonce 216 kilometrů za hodinu. Myslím, že tu ještě nic podobného nebylo. Zvláště když vezmu v úvahu, že orkán přešel přes celé území republiky. Jeho extrémní sílu jsme nezaznamenali - tak jako jindy - jen na hřebenech hor, ale i v nižších polohách. Dá se opravdu říct, že to, co letos zažíváme, vypovídá o probíhajících globálních klimatických změnách? Nepochybuji o tom. A čísla to jen dokladují. Když se podíváme na odchylky globálních teplot v posledních deseti patnácti letech, tak ty odchylky jsou výrazně kladné. To může zpochybňovat jen ignorant. Některé katastrofické filmy předkládají hrozivé scénáře. Obrovskými sněhovými závějemi zasypaný New York, zaplavená města, zničující uragány, po nichž zůstává jen pustina. Na tohle se máme připravit? Podobné umělecké nadsázky beru vždy s velkou rezervou. Ale záleží, jaké období vás z hlediska klimatických změn zajímá. Pokud máte na mysli následující desítky let, tak neočekávám dramatické změny. Jestliže se však budeme bavit o výhledu na stovky či tisícovky let, tak můžeme očekávat cokoliv. Nestrašte. Co třeba? Pravděpodobný je návrat doby ledové. Ale znovu říkám - díváme se tisíce let dopředu. Kde berete tu jistotu? Geologická minulost Země nám leccos napovídá, a je tudíž celkem pochopitelné, že to, co se někdy v geologické minulosti na Zemi vyskytlo, může nastat znovu. Naše planeta se vyvíjí v určitých opakujících se cyklech. Takže orkán Kyrill, jak ho nazvali v Německu, je ve srovnání s tím, co Zemi čeká, jen nevinný vánek? Znovu: v následujících desetiletích bychom něčemu podobnému měli přivyknout. Orkány nebudou ve střední Evropě výjimečné. A pokud jde o několikasetletou budoucnost? V té může být síla nynějšího orkánu opravdu jen k zasmání.

	Zdroj: http://www.idnes.cz