Oteplování se týkala většina dotazů. Část čtenářů ale zajímal i názor klimatologa na "ekologická" vystoupení Václava Klause. "Pan profesor Klaus má občas radost, když se o něm píše, byť negativně, a já s ním tuto hru hrát nechci," odpověděl Cílek. Jeho reakcí jsou tak "jen" uveřejněné články postavené na dobře podložených zprávách, jaké vydává například americká národní akademie.

Ledovce ustupují Alpský ledovec se od roku 1850 zmenšil o celou polovinu. V posledních dvou dekádách ustupoval v průměru o 4,4 metru ročně. Od roku 1959, kdy se začalo s pravidelným měřením, ještě nikdy neodtálo v Alpách tolik ledu jako letos. Gosauský ledovec je v porovnání s rokem 1850 údajně o 1500 metrů kratší a pokrývá pouze poloviční plochu. Naposledy ledovce na Dachsteinu přibraly na objemu v roce 1997, od té doby nebyly zaznamenány žádné přírůstky. Ledové jazyky se naopak rok od roku zmenšují, a to stále rychleji. Hlavním důvodem mizení ledovců byly letos podle expertů nadprůměrně teplé letní a podzimní měsíce.

Experti se pokoušejí odhadnout důsledky současného vývoje klimatu. Pokud zjistí, že na nápravu ještě není pozdě, bude spolková země Horní Rakousy zřejmě hledat cesty jak snížit současné emise skleníkového plynu oxidu uhličitého. Stejný problém trápí také severní pól. Podle amerických vědců může být do 35 let úplně bez ledu, pokud bude lidstvo vypouštět do atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako dosud. Vyplynulo to ze studie vědců vedených Marikou Hollandovou z Washingtonské univerzity. Dokument byl zveřejněn v nejnovějším čísle odborného časopisu Geophysical Research Letters.

Zřetelné snížení množství vypouštěných skleníkových plynů by prý mohlo klimatickou změnu v určité míře pozdržet, míní Hollandová. Počítačová simulace klimatických změn severní polokoule předpokládá v létě roku 2040 poslední malé ledovce na pobřeží Grónska a severokanadských ostrovů.

Geolog s cenou za literární eseje Václav Cílek je geolog, klimatolog a také spisovatel. Narodil se v Brně-Židenicích. Střední školu navštěvoval mimo jiné v Tanzanii, poté vystudoval hornickou průmyslovku v Příbrami a přírodovědu na Univerzitě Karlově. V letech 1980 až 1990 pracoval v Hornickém ústavu Akademie věd ČR, od roku 1990 v Geologickém ústavu Akademie věd ČR a v letech 1994 až 2001 pak na částečný úvazek v Centru teoretických studií. Od roku 2004 je ředitelem Geologického ústavu Akademie věd ČR. Jeho knihy literárních esejů "Krajiny vnitřní a vnější" a "Makom. Kniha míst" se staly malou literární senzací. Obdržel za ně Cenu Toma Stopparda za rok 2004. Václav Cílek se zabývá hlavně změnami klimatu a prostředí. Studentům nejčastěji přednáší o vývoji české krajiny a o různých interakcích mezi přírodou a civilizací.