Aktuality  2006
   
 Nalezené zbytky lodí z dob faraónů potvrzují obchod se zemí Punt
  Archeologové našli na egyptském pobřeží Rudého moře zbytky člunů a překládacích zařízení, které podle nich dokazují, že staří Egypťané v dobách faraónů vedli po tomto moři čilý námořní obchod, pravděpodobně se zemí Punt. Američtí a italští výzkumníci našli v pěti jeskyních na jih od města Safaga zbytky lanových úchytů a prken, které byly údajně používány k nakládání a vykládání lodí. Kromě toho našli i zbytky starých beden, oznámila správa historických vykopávek v Káhiře.

Na jednom ze zbytků beden se podařilo najít nápis Zázraky země Punt a částečně poškozený text, který egyptští odborníci vyluštili jako jméno faraóna Amenehmeta III. z 12. dynastie. Tento panovník Střední říše vládl asi mezi roky 1818 a 1737 před naším letopočtem.

Přesná poloha bájné země označované Egypťany jako Punt je zatím sporná. Vědci se shodují jen na tom, že musela ležet na východním pobřeží Afriky, když k ní egyptské lodě pluly z Rudého moře. Za jisté se považuje, že se zemí Punt obchodovali již faraóni páté dynastie. Nejznámější zpráva o výpravě do země Punt je zapsaná na reliéfu v zádušním chrámu královny Hatšepsut.

 
     
  I když existuje řada popisů země Punt, této rajské zahrady a eldoráda starého Egypta, zůstává stále zahalena tajemstvím. Kde se nacházela tato bohy požehnaná země, z níž Egypťané dováželi zlato, kadidlo a ebenové dřevo?

V době 5. dynastie, 2 500 let př.n.l., jezdili Egypťané do vzdáleného kraje, který nazývali "země Punt". V době Střední a Nové říše bylo obchodování s Puntem ještě intenzivnější a objevovalo se stále více vyprávění, pohádek a znázornění týkajících se této tajemné země. V překrásném chrámu v Dér el-Bahrí na západním břehu Nilu v Thébách jsou zachovány reliéfy zachycující výpravu, kterou právě do země Punt vyslala královna Hatšepsut.

Co vlastně víme o této nádherné a daleké zemi? Je toho velmi málo - například víme, že se nacházela při ústí nějaké řeky, vesnice tvořily na pilotech vystavěné kulaté chýše, do nichž se vstupovalo po malém žebříku a fyziognomií se její obyvatelé podobali Egypťanům. Rostla zde bujná vegetace - kadidlovníky, rozsochaté palmy, porosty mangrove. Tehdejší umění také zachytilo pro Egypťany podivná zvířata jako pilouny, želvy obrovské, létavé ryby a řadu zástupců africké fauny, například levharty, nosorožce a žirafy. Egypťané do země Punt dováželi cetky, které vyměňovali za nejrůznější výrobky: zlato, elektron (přírodní slitinu zlata a stříbra), ebenové dřevo, kůži šelem, aromatické rostliny (olibán, pistácie terebintová) a gumy, pryskyřici, myrhu a samozřejmě kadidlo - pro Egvpťanv tolik cenné. Kadidlo hořelo při pohřebních obřadech a v chrámech, sloužilo jako lék, kosmetický prostředek a používalo se při přípravě chutných pokrmů. Ze svého tažení do Puntu přivezla královna Hatšepsut velké množství kadidlovníků, které nechala zasadit před svým chrámem v Dér el-Bahrí.

Předpokládalo se, že země Punt se nacházela na území dnešního Jemenu. Tato hypotéza ale není zcela oprávněná, protože království Sába zde vzniklo 800 let př.n.l. Velká egyptská tažení se ale datují víc než 2 000 let př.n.l. V současnosti většina historiků umisťuje zemi Punt k východním hranicím Súdánu a podél eritrejských a somálských břehů Rudého moře a Adenského zálivu.

 
     
  Zdroj: www.ct24.cz, www.starovekyegypt.net