Bohové
Staroindická božstva
	Krišna
	Ztělesněním Nejvyššího božstva, jeho hra na flétnu symbolem jeho božské moci, jež z něho vyzařuje a přitahuje k sobě Kršnovi stoupence. Je nejznámější Višnuovou inkarnací. Gaudíjští Vajšnavové jej považují za Nejvyššího Pána. Sestoupil na tento svět před 5000 lety a předvedl zde spoustu neuvěřitelných činností. Vyrůstal ve Vrindavánu, což je vesnice nedaleko Dillí, na břehu řeky Jamuny. Už když byl malé dítě, pozabíjel spoustu démonů. Kradl máslo a neustále zlobil svoji matku Jašódu. Když byl starší, laškoval s pasačkami krav, gópími, ale nejraději měl Šrímatí Rádhárání. Pak se přestěhoval do nádherného města Dváraky, kde žil se svými 16 108 manželkami. Každé se osobně věnoval – rozdělil se na 16 108 částí a tak mohl být s každou z nich najednou. Byl to právě On, kdo vyřknul Bhagavadgítu, Bibli Hinduismu. Bhagavadgíta je součástí Mahábháraty. Začíná tím, že Krišnův přítel, Ardžuna, stojí v těžké životní situaci – musí se rozhodnout, zdali bude bojovat proti armádě svých příbuzných a získá tak nazpět své právoplatné království, aby jeho lid měl kde žít a nebo dá přednost nenásilí, vzdá se a nesplní povinnost vůči svému lidu. V tomto momentě se obrací na Krišnu, který mu dělá vozataje a Krišna mu vykládá celou filozofii o těle a o duši, o seberealizaci, o tom, jak dosáhnout Nejvyššího, o tom, jak funguje tento svět a podobně. Jak to celé dopadne, si přečtěte vy sami.
	Zdroj: http://www.omcentrum.cz - © OM CENTRUM Praha